6. Může prospět trávení

Pohyb není náhradou pestré stravy, vlákniny ani dostatečného pitného režimu. Může ale podporovat pravidelné vyprazdňování.

Americký National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases uvádí pravidelnou fyzickou aktivitu mezi opatřeními, která mohou pomoci při zácpě. Vyšší celková pohybová aktivita je navíc spojována s nižším rizikem rakoviny tlustého střeva.

7. Pomáhá udržovat hmotnost a svalovou kondici

Chůze spotřebovává energii a při pravidelném zařazení může pomoci s kontrolou hmotnosti. Není ale pravda, že 10 000 kroků automaticky nahradí intenzivní trénink v posilovně.

Chůze je především aerobní aktivita. Pokud je cílem výraznější budování svalové síly, WHO doporučuje doplnit ji alespoň dvakrát týdně o posilovací aktivitu.

8. Prospívá kostem, kloubům a rovnováze

Pravidelná aktivita pomáhá udržovat zdraví kostí a ve vyšším věku může snižovat riziko pádů. U lidí s artritidou může vhodný pohyb také zmírnit bolest a zlepšit funkčnost kloubů.

Výhodou chůze je možnost snadno upravit tempo a délku podle kondice.

9. Může pomoci i lidem se zády

Zajímavé výsledky přinesla studie WalkBack publikovaná v roce 2024 v časopise The Lancet. U 701 dospělých, kteří se zotavili z nespecifické bolesti dolní části zad, individuálně nastavený program chůze spojený s edukací prodloužil dobu do návratu bolesti.

Medián do opakování obtíží byl ve skupině s programem 208 dní oproti 112 dnům v kontrolní skupině. Neznamená to, že každou bolest zad lze „rozchodit“, ale chůze může být součástí vhodné prevence.

10. Může zlepšit spánek

Jedna z příjemnějších změn se nemusí projevit během procházky, ale až večer.

Pravidelná fyzická aktivita je spojena s kvalitnějším spánkem. CDC ji řadí mezi účinky pohybu, které lze zaznamenat poměrně rychle.

Kolik tedy skutečně chodit?

Není nutné začít desetitisíci kroky ani hodinovou túrou.

Pro člověka, který se téměř nehýbe, může být rozumným začátkem deset až patnáct minut a postupné prodlužování. Pro většinu zdravých dospělých je dlouhodobým cílem alespoň 150 minut středně intenzivního pohybu týdně. Při svižné chůzi by měl člověk zvládat mluvit, ale aktivita už by měla zvýšit tep a dechovou frekvenci.

Chůze tedy není všelék a rozhodně nezaručí, že člověk „nebude potřebovat lékaře“. Jako každodenní návyk však patří mezi nejjednodušší způsoby, jak snížit množství času stráveného vsedě a současně udělat něco pro srdce, metabolismus, psychiku i celkovou kondici.

U lidí se srdečním onemocněním, výraznými bolestmi, závažným chronickým onemocněním nebo dlouhodobou neaktivitou je vhodné větší změnu pohybového režimu konzultovat s lékařem.

Použité zdroje

• World Health Organization – Guidelines on physical activity and sedentary behaviour a přehled přínosů pohybové aktivity.
• Centers for Disease Control and Prevention – aktuální přehled zdravotních účinků fyzické aktivity, 2025–2026.
• American Heart Association – doporučení a zdravotní přínosy svižné chůze.
• National Institute on Aging – fyzická aktivita a kognitivní zdraví.
• NIDDK – pohyb, diabetes a trávení.
• Pocovi N. C. a kol., The Lancet – randomizovaná studie WalkBack, 2024.