Do další přímé volby prezidenta zbývá zhruba rok a půl, většina voličů ale zatím svého kandidáta vybraného nemá. Nový průzkum STEM/MARK ukazuje nejvyšší aktuální podporu u Petra Pavla, výrazně se objevují také premiér Andrej Babiš a moderátor Marek Eben. Výsledky však zachycují náladu voličů v září 2026, nikoli předpověď výsledku voleb.Debata o tom, kdo usedne na Pražský hrad po prezidentských volbách v roce 2028, začíná nabírat na intenzitě. Nová data agentury STEM/MARK ale zároveň ukazují, že o skutečně rozhodnutých voličích zatím mluvit nelze.
Když měli lidé bez nabídnutého seznamu sami říct, koho by chtěli za příštího prezidenta, konkrétní jméno uvedlo 40 procent potenciálních voličů. Zbylých 60 procent žádného kandidáta neuvedlo nebo pro ně prezidentská volba zatím není aktuálním tématem. Nejčastěji spontánně zaznívalo jméno současného prezidenta Petra Pavla, s odstupem následoval Andrej Babiš.
Právě tento údaj je při interpretaci průzkumu důležitý. Ačkoli už lze porovnávat přijatelnost známých osobností, velká část veřejnosti své rozhodnutí ještě neudělala.
Pavel má nejvyšší podíl jisté podpory
Jiný obrázek nabídla část výzkumu, v níž respondenti dostali seznam 46 známých osobností z politiky a veřejného života. U každé mohli uvést, zda by ji volili, možná volili, nevolili, případně zda ji neznají.
U Petra Pavla odpovědělo 36 procent dotázaných, že by jej volili. Dalších 16 procent uvedlo, že by jej možná volilo. Proti jeho volbě se vyslovilo 45 procent respondentů.
U premiéra Andreje Babiše uvedlo 16 procent lidí, že by jej volili, a dalších 24 procent jeho volbu připustilo. Naopak 59 procent respondentů odpovědělo, že by jej nevolili.
Výsledky nelze chápat jako klasický volební model prvního kola. Respondenti totiž neposuzovali jedinou volbu mezi kandidáty, ale přijatelnost každého jména zvlášť.
Marek Eben zůstává vysoko, kandidaturu ale odmítá
Mezi výraznými jmény se opět objevil také moderátor, herec a hudebník Marek Eben. Volilo by jej 11 procent respondentů a dalších 31 procent uvedlo, že by jej možná volilo. Polovina dotázaných jeho případnou volbu odmítla a devět procent uvedlo, že jej nezná.
Jeho postavení je ale nutné zasadit do důležitého kontextu. STEM/MARK připomíná, že Eben se v prezidentských průzkumech objevuje na výrazných pozicích dlouhodobě, politické angažmá a prezidentskou kandidaturu však odmítá.
Vysoká přijatelnost určité osobnosti tedy sama o sobě neznamená, že se dotyčný skutečně objeví na volebním lístku.
Ve hře průzkum testoval desítky známých jmen
Mezi dalšími osobnostmi s měřitelnou podporou byli například vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček, herec Marek Vašut, senátoři Jiří Drahoš a Pavel Fischer nebo europoslankyně Danuše Nerudová.
U Havlíčka uvedlo devět procent respondentů, že by jej volili, a 23 procent jeho volbu připustilo. Vašuta by volilo sedm procent a dalších 21 procent jej označilo za možnou volbu.
V seznamu se objevila také Alena Schillerová, Václav Klaus, Miloš Zeman, Vít Rakušan, Petr Fiala, Tomio Okamura, Martin Kuba a řada dalších známých osobností. Průzkum tak především mapuje jejich současnou přijatelnost ve společnosti, nikoli definitivní seznam kandidátů.
K 18. září 2026 podle ČTK žádný z testovaných možných kandidátů oficiálně kandidaturu neoznámil. Andrej Babiš další prezidentskou kandidaturu opakovaně odmítal, zatímco Petr Pavel možnost obhajoby zvažuje a definitivní rozhodnutí má oznámit později.
Češi chtějí reprezentativního a vzdělaného prezidenta
Výzkumníci se nezaměřili pouze na konkrétní jména. Zjišťovali také, jaké vlastnosti veřejnost od budoucí hlavy státu očekává.
Mezi často uváděné charakteristiky patřila reprezentativnost, inteligence, vzdělání, čestnost a poctivost. Lidé současně podle STEM/MARK preferují určitou politickou zkušenost, zároveň však chtějí, aby prezident vstupoval do souboje o Hrad pokud možno jako nestranická osobnost nezávislá na stranických či lobbistických zájmech. Za vhodnou profesní zkušenost považují například diplomacii, politiku nebo ekonomii.
Zajímavý posun se objevil u slušnosti. V minulých vlnách ji spontánně uvádělo nejméně 20 procent respondentů, v aktuálním šetření to bylo 15 procent. Autor výzkumu Jan Burianec nabídl jako možné vysvětlení proměnu politického prostředí nebo skutečnost, že část veřejnosti může slušné vystupování už považovat u prezidentské funkce za samozřejmé.
Představy se liší podle voličů jednotlivých stran
Rozdíly jsou patrné také mezi elektoráty politických stran. U voličů ODS a STAN patřila mezi nejčastěji uváděné požadavky reprezentativnost. Voliči ANO kladli výraznější důraz na nestranickost či nadstranickost, zatímco příznivci SPD a Motoristů častěji zmiňovali vlastenectví a hájení zájmů České republiky.
Například reprezentativnost uvedlo 32 procent voličů STAN, 30 procent voličů ODS a 28 procent voličů Pirátů. Nestranickost či nadstranickost zmiňovalo 23 procent voličů ANO a 22 procent voličů Motoristů.
Výsledek voleb z dnešních čísel určit nelze
Aktuální průzkum vznikl mezi 31. srpnem a 7. zářím 2026 prostřednictvím online dotazování. Zapojilo se 1008 lidí starších 18 let a vzorek byl sestaven tak, aby odpovídal dospělé populaci podle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti bydliště a regionu.
Další řádná prezidentská volba se uskuteční v roce 2028. Prezident je v České republice volen přímo na pět let a stejná osoba může být zvolena nejvýše dvakrát za sebou.
Do hlasování tak zbývá dost času na vznik nových kandidatur i změnu nálad veřejnosti. Samotný STEM/MARK upozorňuje, že preference se budou s přibližujícím se termínem voleb pravděpodobně měnit. Současný průzkum je proto především snímkem situace na začátku září 2026, nikoli předpovědí toho, kdo bude příštím českým prezidentem.
Použité zdroje: STEM/MARK – prezidentský tracking, 18. září 2026; Ministerstvo vnitra ČR – informace k volbě prezidenta republiky; ČTK/České noviny, 18. září 2026.
zdroj: tn.nova.cz instagram.com instagram.com
