Myslíte, že správný tlak je vždy 120/80? Kardiologové upozorňují na chybu při měření, která může výsledek výrazně zkreslit

Za vysoký krevní tlak neboli hypertenzi se podle ESC nadále považuje opakovaně naměřený systolický tlak v ordinaci alespoň 140 mmHg nebo diastolický tlak alespoň 90 mmHg.

Stačí přitom dosažení nebo překročení jedné z těchto dvou hranic. [1]

Pokud má například pacient opakovaně systolický tlak 145 mmHg a diastolický 82 mmHg, už samotná vyšší systolická hodnota může odpovídat hypertenzi.

Zásadní je však opakované a správně provedené měření.

Jedna zvýšená hodnota po náročném dni ještě sama o sobě nemusí znamenat chronické onemocnění.

Překvapivý rozdíl: Doma platí jiná hranice než u lékaře

Právě zde se nachází informace, kterou mnoho lidí nezná.

Hodnoty krevního tlaku naměřené doma a v lékařské ordinaci se neposuzují úplně stejně.

Při opakovaném domácím měření je hranicí hypertenze průměrný systolický tlak alespoň 135 mmHg nebo diastolický tlak alespoň 85 mmHg. [3]

V ordinaci je odpovídající hranicí 140/90 mmHg.

Proč ten rozdíl?

Někteří lidé reagují na návštěvu lékaře stresem, který může tlak dočasně zvýšit.

Tento jev se označuje jako syndrom bílého pláště.

Pacient může mít v ordinaci vysoké hodnoty, ale doma během běžného dne výrazně nižší.

Existuje však také opačná situace.

Člověk má u lékaře tlak v přijatelném rozmezí, zatímco doma jsou jeho průměrné hodnoty zvýšené.

Tomu se říká maskovaná hypertenze.

Právě proto může být domácí měření tak důležité.

Pokračování na další straně

Kardiologové doporučují při léčbě hodnoty, které mnohé překvapí

Další významnou informací je doporučený cílový tlak u lidí, kteří se již s vysokým krevním tlakem léčí.

Evropská kardiologická společnost doporučuje u mnoha dospělých pacientů užívajících léky usilovat o systolický tlak přibližně 120 až 129 mmHg, pokud takové snížení dobře snášejí.

Doporučení uvádějí také cílové diastolické rozmezí 70 až 79 mmHg. Jde o cíle při léčbě, nikoli o diagnostickou hranici hypertenze nebo povinnou hodnotu pro každého zdravého člověka. [1]

To však neznamená, že mají všichni pacienti začít sami zvyšovat dávky léků.

U velmi starých, křehkých pacientů, lidí se závratěmi při vstávání nebo určitými zdravotními obtížemi může být vhodnější individuálně stanovený cíl.

Pokud se při poklesu tlaku objevují slabost, závratě nebo omdlévání, je nutné situaci řešit s lékařem.

Smyslem léčby není dosáhnout co nejnižšího čísla za každou cenu, ale bezpečně snížit riziko srdečních a cévních komplikací.

Častá chyba při měření: Tlak si změříte hned po příchodu domů

Představte si běžnou situaci.

Přijdete z nákupu, odložíte tašky, posadíte se na židli a okamžitě zapnete tlakoměr.

Na displeji se objeví 148/91.

Vyděsíte se, začnete přemýšlet o možném zdravotním problému a o dvě minuty později naměříte ještě vyšší hodnotu.

Přitom problém mohl být už v samotném postupu.

Krevní tlak může být po fyzické aktivitě nebo při rozrušení přechodně zvýšený.

Proto je důležité před měřením odpočívat.

A nejde jen o odpočinek.

Výsledek může ovlivnit také nevhodná poloha těla, špatně nasazená manžeta nebo rozhovor během měření.

Jak si doma správně změřit krevní tlak? Dodržte těchto 7 pravidel

1. Před měřením alespoň pět minut odpočívejte

Posaďte se do klidného prostředí a několik minut zůstaňte v klidu.

Neměřte tlak bezprostředně po cvičení, rychlé chůzi nebo jiné námaze.

2. Půl hodiny před měřením nekuřte a nepijte kávu

Kofein, nikotin a fyzická aktivita mohou výsledek dočasně ovlivnit.

Pokud chcete získat srovnatelné hodnoty, dodržujte podobné podmínky při každém měření.

3. Seďte s opřenými zády

Nesprávná poloha těla může výsledek zkreslit.

Posaďte se pohodlně, opřete si záda a obě chodidla nechte na podlaze.

Nekřižte nohy.

4. Paži položte do úrovně srdce

Měřená paže musí být podepřená.

Pokud ji necháte volně viset nebo ji držíte příliš vysoko, může to ovlivnit naměřenou hodnotu.

Manžetu nasazujte podle pokynů výrobce vždy na holou paži, nikoli přes oblečení. [3]

5. Zkontrolujte velikost manžety

Příliš malá nebo velká manžeta může vést k nepřesným výsledkům.

Vyplatí se používat validovaný pažní tlakoměr a manžetu odpovídající obvodu paže.

Zápěstní přístroje mohou být v určitých situacích užitečné, ale vyžadují zvlášť pečlivé dodržení správné polohy.

6. Během měření nemluvte

I běžný rozhovor může měření ovlivnit.

Nedívejte se na telefon, neodpovídejte na otázky a snažte se zůstat v klidu.

7. Měřte opakovaně a zapisujte výsledky

Jedna hodnota nestačí k posouzení dlouhodobého tlaku.

Při domácím sledování se obvykle doporučuje měřit ráno a večer, pokaždé dvakrát s přibližně minutovým odstupem.

Hodnoty si zapisujte několik dní, ideálně sedm, podle doporučení lékaře. [3, 4]

Pro hodnocení je důležitý jejich průměr, nikoli pouze nejvyšší jednotlivé číslo.

Vysoký krevní tlak často vůbec nebolí

Jedním z největších omylů je představa, že člověk zvýšený krevní tlak vždy pozná.

Mnoho lidí očekává bolesti hlavy, závratě nebo bušení srdce.

Jenže hypertenze může dlouhé roky probíhat bez výrazných příznaků.

Člověk může normálně pracovat, sportovat a cítit se relativně dobře.

Přesto může dlouhodobě zvýšený tlak poškozovat cévy a zvyšovat riziko cévní mozkové příhody, srdečního infarktu, srdečního selhání nebo poškození ledvin.

Právě proto je pravidelné měření důležitější než čekání na první varovný příznak.

Bolest hlavy nebo závratě navíc nejsou spolehlivým ukazatelem hypertenze, protože mohou mít řadu jiných příčin.

Kdy je vysoký tlak nebezpečný a nesmíte čekat?

Zvláštní pozornost vyžadují velmi vysoké hodnoty.

Při bolesti na hrudi, výrazné dušnosti nebo příznacích mrtvice, jako jsou náhlá slabost jedné poloviny těla či porucha řeči, okamžitě volejte záchrannou službu na čísle 155 nebo 112. Nečekejte na další měření ani na to, zda tlak sám klesne.

Pokud naměříte systolický tlak 180 mmHg nebo vyšší, případně diastolický tlak 120 mmHg nebo vyšší, a nemáte varovné příznaky, zůstaňte v klidu a měření nejméně po minutě zopakujte.

Jestliže jsou hodnoty i nadále takto vysoké, bezodkladně kontaktujte lékaře nebo pohotovost, aby posoudili další postup. Samotné vysoké číslo bez příznaků nemusí znamenat nutnost výjezdu záchranné služby, vyžaduje však rychlou zdravotnickou radu. [5]

Co skutečně pomáhá snižovat krevní tlak?

Dobrou zprávou je, že některé každodenní návyky mohou krevní tlak významně ovlivnit.

Omezte sůl

Česká kuchyně může obsahovat poměrně velké množství soli, zejména prostřednictvím uzenin, sýrů, pečiva a průmyslově zpracovaných potravin.

Světová zdravotnická organizace doporučuje dospělým přijímat méně než 5 gramů soli denně. [6]

To odpovídá přibližně jedné zarovnané čajové lžičce, ovšem včetně soli obsažené ve všech potravinách.

Pravidelně se hýbejte

Svižná chůze, jízda na kole nebo plavání mohou pomoci zlepšit kardiovaskulární zdraví.

Dospělým se běžně doporučuje alespoň 150 minut středně intenzivní pohybové aktivity týdně, pokud jim to zdravotní stav dovoluje.

Nemusíte začínat náročným sportem.

Pravidelná chůze může být velmi dobrým prvním krokem.

Jezte více zeleniny a ovoce

Strava bohatá na zeleninu, ovoce, celozrnné výrobky, luštěniny a další přirozené potraviny může pomáhat s kontrolou krevního tlaku.

Příznivě může působit také omezení nadměrného množství soli, alkoholu a vysoce průmyslově zpracovaných potravin.

Věnujte pozornost spánku

Nedostatečný a nekvalitní spánek může souviset s vyšším kardiovaskulárním rizikem.

Zvláštní význam má spánková apnoe, při níž během spánku opakovaně dochází k omezení nebo přerušení dýchání.

Pokud výrazně chrápete, probouzíte se s pocitem dušení nebo jste přes den neobvykle ospalí, poraďte se s lékařem.

Léky užívejte podle doporučení

Pokud vám lékař předepsal léky na vysoký tlak, neměňte sami jejich dávkování.

Ani dobré domácí hodnoty automaticky neznamenají, že je můžete vysadit.

Tlak totiž může být v přijatelném rozmezí právě díky léčbě.

Co si tedy zapamatovat o hodnotě 120/80?

Známá hodnota 120/80 mmHg není chybná ani zastaralá. Je to stále užitečný orientační údaj.

Chybou je však přesvědčení, že každý člověk musí mít právě tato dvě čísla a že jedno odlišné měření znamená nemoc.

Doporučení ESC z roku 2024 rozlišují zvýšený tlak, hypertenzi a cílové hodnoty při léčbě.

Zároveň zdůrazňují rozdíl mezi měřením doma a v ordinaci.

Pro české pacienty je důležité pamatovat si dvě diagnostické hranice: v ordinaci 140/90 mmHg, při domácím měření průměr 135/85 mmHg. Stačí dosažení jedné z obou složek tlaku. Tyto hranice nejsou automaticky cílovými hodnotami léčby. [1, 3]

A především: správný výsledek nevznikne jedním rychlým měřením po cestě do schodů.

Vyžaduje klid, vhodnou polohu těla, správný tlakoměr a opakované sledování.

Možná tedy největší překvapení není v tom, že by kardiologové objevili jedno úplně nové zázračné číslo. Je v tom, že přesnost a souvislosti jsou důležitější než slepé porovnávání s hodnotou 120/80.

A co vy? Měříte si krevní tlak doma pravidelně, nebo pouze při návštěvě lékaře? Věděli jste, že pro domácí měření platí jiná hranice než v ordinaci? Napište do komentářů.