Tento „jednoduchý“ příklad ze základní školy zvládne jen málokdo. Patříte mezi 10 % lidí, kteří znají správný výsledek?

Nejprve vypočítejte závorku

Závorky mají vždy nejvyšší prioritu.

1 + 2 = 3

Příklad se tím zjednoduší na:

6 ÷ 2(3)

Zápis 2(3) znamená totéž jako 2 × 3, takže příklad můžeme přepsat do podoby:

6 ÷ 2 × 3

Dělení a násobení mají stejnou prioritu

Právě tady vzniká největší nedorozumění.

V současné matematické notaci mají dělení i násobení stejnou prioritu. Pokud se objeví vedle sebe, postupuje se zleva doprava.

Nejprve tedy vypočítáme:

6 ÷ 2 = 3

A následně:

3 × 3 = 9

Správný výsledek je tedy 9.

Proč někomu vyjde jednička?

Lidé, kterým vyjde 1, nejprve vypočítají výraz 2 × 3 = 6 a teprve potom dělí:

6 ÷ 6 = 1

Takový postup ale předpokládá, že implicitní násobení (zápis bez znaménka ×) má vyšší prioritu než dělení. To však není pravidlo běžně vyučované v moderní matematice ani pravidlo, kterým se řídí většina současných kalkulaček.

Proč kolem příkladu panují spory?

Je fér dodat, že tento příklad je nejednoznačný z hlediska zápisu. Některé starší učebnice nebo někteří autoři považovali implicitní násobení za silnější vazbu, a proto mohli dojít k výsledku 1.

V moderní školní výuce se však dělení a násobení považují za operace se stejnou prioritou a provádějí se zleva doprava. Proto většina dnešních kalkulaček i běžných matematických pravidel vyhodnotí výraz jako:

6 ÷ 2 × 3 = 9

Právě kvůli rozdílným zápisovým konvencím se o tomto příkladu dodnes vedou diskuse.

Jaký výsledek vyšel vám?

Patřili jste mezi ty, kterým vyšla jednička, nebo jste od začátku tipovali devítku? Napište svůj výsledek do komentářů a zkuste tento příklad poslat i svým přátelům. Možná budete překvapeni, kolik lidí se na zdánlivě jednoduchém příkladu neshodne.

 

 

Doporučené