„Je mi jedno, jak se cítí“
Druhá věta míří k vlastnosti, která bývá s psychopatií spojována velmi často – k omezené empatii a nízkému emočnímu zapojení.
Výzkumy řeči psychopatických pachatelů opakovaně ukázaly, že jejich vyjadřování může být méně emocionální. V jedné studii používali méně slov vztahujících se k jiným lidem a působili méně emočně expresivně. Novější výzkum navíc ukazuje, že vztah mezi jazykem a psychopatickými rysy je složitější a závisí na konkrétní situaci i na tom, o jaký psychopatický rys jde.
Ani tady však nelze někoho diagnostikovat podle jedné věty. Člověk může být naštvaný, vyčerpaný nebo se v daný okamžik jednoduše nechce zabývat emocemi druhých.
Jiná situace nastává, pokud se podobná lhostejnost objevuje opakovaně: člověk druhým ubližuje, nechápe nebo ignoruje jejich pocity a současně necítí potřebu své chování napravit.
„Hlavní je, co z toho budu mít já“
Třetí výrok ukazuje na silně instrumentální pohled na mezilidské vztahy.
Zajímavé výsledky přinesla studie, která analyzovala vyprávění psychopatických a nepsychopatických pachatelů vražd. Psychopatičtí pachatelé se ve svých příbězích více zaměřovali na materiální a základní potřeby, například peníze, jídlo nebo pití, a méně na sociální témata, jako jsou rodina nebo duchovní vztahy.
To samozřejmě neznamená, že člověk, který rád mluví o penězích nebo kariéře, má psychopatické rysy.
Rozdíl může být v tom, jak zachází s ostatními.
Pokud člověk dlouhodobě vnímá vztahy jen podle toho, co z nich může získat, používá lidi jako nástroje a ve chvíli, kdy mu přestanou být užiteční, bez výčitek je odhodí, může jít o mnohem závažnější vzorec než obyčejnou ambicióznost.
„Necítím kvůli tomu vůbec nic“
Čtvrtý typ výroku souvisí s emočním odstupem.
Starší studie psychopatické řeči ukázaly, že někteří psychopatičtí pachatelé popisovali i velmi závažné události méně emocionálně a s větším psychologickým odstupem. V jejich vyprávění bylo například více minulého času a méně emocionálně zabarvených výrazů.
Další výzkumy rovněž zjistily rozdíly v emočním vyjadřování, používání osobních zájmen nebo odkazech na jiné lidi. Vědci ale zároveň upozorňují, že jazykové znaky nejsou dostatečně specifické, aby podle nich bylo možné někoho spolehlivě označit za psychopata.
Člověk může působit chladně například kvůli stresu, traumatu, depresi, způsobu výchovy nebo jednoduše proto, že své emoce neumí dobře vyjadřovat.
Proto je nebezpečné dělat z jedné věty diagnózu.
Psychopata nepoznáte podle čtyř vět
Tohle je nejdůležitější část.
Na internetu často kolují články, podle kterých vědci údajně vytvořili několik přesných vět, které „okamžitě odhalí psychopata“. Tak jednoduché to není.
Studie skutečně nacházejí určité statistické rozdíly v jazyce lidí s vyššími psychopatickými rysy. Objevuje se například menší emoční výraznost, častější zaměření na sebe, méně odkazů na jiné lidi nebo specifický způsob vysvětlování vlastních činů. Výsledky ale fungují na úrovni skupin a pravděpodobností, nikoli jako domácí diagnostický test.
Dokonce i studie vězeňských populací upozorňují, že některé jazykové charakteristiky mohou být citlivé, ale nejsou dostatečně specifické. Jinými slovy: stejným způsobem mohou mluvit také lidé, kteří psychopatii vůbec nemají.
Pokud tyto věty používáte, nemusíte hned k lékaři
Ani častější vyslovení některé z uvedených vět automaticky neznamená psychickou poruchu.
Důležité je dlouhodobé chování.
Za problematické lze považovat spíše opakující se kombinaci manipulace, lhaní, bezohlednosti, využívání druhých, nedostatku výčitek a porušování pravidel či hranic ostatních lidí. Ani potom však není rozumné stanovovat diagnózu podle článku na internetu.
Psychologické a psychiatrické hodnocení pracuje s mnohem širším obrazem osobnosti a historie člověka. Ve výzkumu psychopatie se používají specializované metody, například Psychopathy Checklist–Revised, nikoli seznam čtyř vět.
Možná tedy není nejzajímavější otázkou, zda některou z těchto vět občas vyslovíte. Mnohem důležitější je, co následuje potom: dokážete uznat vlastní chybu, zajímá vás, jak vaše jednání ovlivňuje ostatní, a cítíte potřebu napravit situaci, když někomu ublížíte? Právě dlouhodobý vzorec chování řekne o člověku mnohem víc než jedna věta vytržená z rozhovoru.
