Saúdská Arábie se během několika posledních let výrazně proměnila. Ženy dnes mohou dělat věci, které pro ně byly ještě relativně nedávno zakázané, a země se světu prezentuje jako modernější a otevřenější než dříve. Pod povrchem velkých reforem ale zůstávají pravidla, která zasahují do manželství, rozvodu, rodinného života i postavení matky vůči vlastním dětem. Některá stará omezení už neplatí, jiná jsou stále zakotvena přímo v právním systému.
Ženy už mohou řídit. Tím ale příběh nekončí
Když Saúdská Arábie v roce 2018 zrušila zákaz řízení automobilů ženami, šlo o jednu z nejviditelnějších změn v postavení saúdských žen. Další zásadní reforma přišla v roce 2019, kdy ženy starší 21 let získaly možnost získat cestovní pas a obecně vycestovat bez předchozího souhlasu mužského poručníka. Proto jsou internetové články tvrdící, že každá dospělá Saúdka potřebuje ke každé cestě povolení muže, zastaralé.
Reformy však systém mužského poručnictví zcela neodstranily. Human Rights Watch ve svém hodnocení pro rok 2026 upozorňuje, že nerovné postavení žen zůstává zakotveno především v zákoně o osobním statusu a týká se manželství, rozvodu i rodičovských práv.
A právě tady začínají pravidla, která mohou být pro Evropany překvapivá.
1. K uzavření manželství stále potřebuje mužského poručníka
Jedno z nejvýraznějších omezení se objeví ve chvíli, kdy se žena rozhodne vdát. Podle zákona o osobním statusu je při uzavírání manželství stále vyžadován mužský poručník ženy. Tím bývá například její otec nebo jiný mužský příbuzný.
Nejde přitom pouze o velmi mladé ženy. Human Rights Watch uvádí, že požadavek se vztahuje na ženy bez ohledu na jejich věk či předchozí rodinný stav. Pokud poručník s manželstvím nesouhlasí, existuje možnost obrátit se na soud, situace však není stejná jako u dospělého muže, který obdobné svolení ke sňatku nepotřebuje.
2. Muž a žena nemají při rozvodu stejné postavení
Další výrazný rozdíl přichází při ukončení manželství. Muž má podle současného systému možnost manželství jednostranně ukončit, zatímco žena může v určitých případech potřebovat soudní řízení a prokázat zákonem uznané důvody.
Existuje také forma rozvodu známá jako khul‘, při níž může žena získat rozvod výměnou za finanční kompenzaci, například vrácení majetku či peněz spojených se sňatkem. Podmínky tedy nejsou pro obě pohlaví totožné.
3. Zákon stále pracuje s „poslušností“ manželky
Tohle pravidlo patří mezi nejkontroverznější. Zákon o osobním statusu stanovuje povinnost manželky poslouchat manžela „rozumným způsobem“.
Nejde pouze o symbolickou formulaci. Právní úprava propojuje určité chování manželky také s nárokem na finanční zabezpečení ze strany manžela. Human Rights Watch dlouhodobě kritizuje tyto části zákona jako diskriminační a upozorňuje na jejich možné dopady na ženy v problematických manželstvích.
4. Odmítnutí společného života může mít finanční následky
Právě na předchozí pravidlo navazuje další. Za určitých okolností může žena přijít o nárok na manželské finanční zabezpečení, pokud bez zákonem uznaného důvodu odmítá společné soužití, pobyt v manželském domě nebo další povinnosti, které zákon spojuje s manželstvím.
Human Rights Watch upozorňuje, že tato ustanovení vytvářejí mezi manželi nerovnováhu a mohou být problematická zejména v případech domácího násilí či sexuálního nátlaku.
5. Matka nemusí být právním poručníkem vlastních dětí
Jedním z největších překvapení bývá rozdíl mezi tím, s kým dítě žije, a kdo je jeho právním poručníkem.
Po rozvodu může dítě žít s matkou, ale otec podle zákona zůstává výchozím právním poručníkem. To se může projevit při důležitých rozhodnutích týkajících se života dítěte, jeho financí nebo dalších záležitostí.
Žena se může právní poručnicí stát například na základě rozhodnutí soudu, automaticky však nemá stejné postavení jako otec.
