Podobně mluví i čeští odborníci
Závěr kanadského týmu není v rozporu s tím, co už dříve zaznívalo od českých specialistů.
Neuroložka Soňa Nevšímalová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v minulosti uvedla, že z hlediska lidské fyziologie je přirozenější právě standardní neboli „zimní“ čas, protože se při něm dříve rozednívá.
Český výzkum zároveň dlouhodobě ukazuje, že narušování biologických hodin může ovlivňovat spánek i metabolické procesy. Fyziologický ústav Akademie věd například v roce 2025 upozornil na souvislost mezi narušeným denním režimem a změnami metabolismu v experimentálním výzkumu.
To ovšem neznamená, že samotné používání letního času automaticky způsobí konkrétní nemoc. Jde o jeden z faktorů, které ovlivňují načasování spánku, světelnou expozici a soulad biologického rytmu s běžným denním režimem.
Letní čas má ale také své výhody
Trvalý standardní čas není bez nevýhod.
Letní čas znamená světlejší večery, což může lidem umožnit více venkovních aktivit, sportu nebo společenského života po práci. Standardní čas by naopak v létě znamenal velmi časné východy Slunce a také dřívější večerní stmívání.
Autoři kanadské analýzy proto nepředstírají, že existuje řešení bez kompromisů.
Upozorňují také na limity dostupných dat. Velká část poznatků pochází z observačních studií nebo z porovnávání lidí žijících v různých částech časových pásem. Taková data mohou ukázat souvislosti, ale sama o sobě nedokazují příčinu a následek.
Navíc byla analýza připravena především pro Kanadu. Konkrétní časy východu a západu Slunce se mezi Kanadou a Českem výrazně liší.
Pokud by zůstal letní čas, pomohly by pozdější začátky
Výzkumníci přesto připouštějí i druhou možnost.
Pokud by stát chtěl zachovat celoroční letní čas, část negativních dopadů pozdních zimních východů Slunce by bylo podle nich možné zmírnit pozdějším začátkem školy a práce nebo kvalitnějším jasným osvětlením během rána.
Jinými slovy, problém není jen v čísle na hodinách.
Důležité je, v jakém světle lidé vstávají a kdy po nich společnost požaduje maximální aktivitu.
Co se tedy stane v Česku?
V nejbližších letech nic zásadního.
Evropská komise sice už v roce 2018 navrhla zrušení povinného střídání času, ale členské státy se na dalším postupu neshodly. Rada EU potvrzuje, že konečné rozhodnutí stále nepadlo a současný systém proto pokračuje.
Česká vláda navíc letos přijala nové nařízení, které stanovuje termíny letního času pro roky 2027 až 2031. Například v roce 2027 se hodiny posunou dopředu 28. března a zpátky 31. října.
Je tedy zavádějící tvrdit, že je už „jasné, který čas se zruší“.
Jasné je pouze to, že nová odborná analýza doporučuje v případě ukončení střídání zachovat standardní čas. Politické rozhodnutí pro Česko a EU ale zatím neexistuje.
Letos nás změna času ještě čeká
V roce 2026 skončí letní čas v neděli 25. října. Ve 3:00 se hodiny vrátí na 2:00 a začne platit standardní středoevropský čas. Termín vychází z platného harmonogramu Evropské komise.
A minimálně několik dalších let budou Češi stejnou změnu absolvovat znovu.
Debata o tom, zda by jednou měl natrvalo zůstat standardní, nebo letní čas, ale zjevně nekončí. Nová kanadská práce přidává další argument pro variantu, kterou už dlouhodobě podporuje řada odborníků na spánek a biologické rytmy: více ranního světla a méně posunuté biologické hodiny.
Použité zdroje
- Canadian Medical Association Journal / PubMed – nová odborná analýza dopadů trvalého standardního a letního času. PubMed
- ScienceAlert – rozhovor s autory a shrnutí výsledků analýzy. ScienceAlert
- Rada Evropské unie – aktuální stav návrhu na ukončení sezonních změn času v EU. Rada EU
- e-Sbírka – nařízení vlády č. 181/2026 Sb. o letním čase v letech 2027–2031. e-Sbírka
- Český rozhlas – vyjádření českých odborníků k biologickým rytmům a standardnímu času. iROZHLAS
- Akademie věd ČR – výzkum biologických hodin a jejich významu pro organismus.
