Od roku 1972 do roku 2026 bylo přidáno 27 přestupných sekund. Naposledy se tak stalo na konci roku 2016.
Nyní se však tento způsob opravování času mění.
Na mezinárodní konferenci ve francouzském Versailles byla v říjnu 2026 přijata pravidla směřující k plynulejšímu světovému času bez dosavadních sekundových korekcí.
Nový režim má začít 20. května 2027.
To ovšem neznamená, že by si lidé měli v tento den přenastavovat hodinky nebo telefony.
Změna se týká především způsobu, jakým se světový čas dlouhodobě udržuje a synchronizuje.
Proč může jediná sekunda způsobit takové problémy? Technologické firmy mají vážný důvod ke změně
Možná si říkáte, že jedna sekunda přece nemůže představovat žádný velký problém.
V každodenním životě skutečně často nehraje zásadní roli.
Když přijdete na návštěvu o sekundu později, pravděpodobně si toho nikdo nevšimne.
Jenže počítače, servery a automatizované systémy fungují jinak.
Moderní digitální infrastruktura potřebuje přesně vědět, v jakém okamžiku se jednotlivé události staly.
Zvlášť důležité je to například při finančních transakcích, synchronizaci dat a komunikaci mezi vzdálenými servery.
Představte si, že jeden systém zaznamená událost v čase 23:59:59, ale další časový okamžik nemusí podle použitého řešení následovat obvyklým způsobem.
Právě takové nepravidelnosti mohou způsobit problémy softwaru, který předpokládá nepřetržitě plynoucí čas.
V minulosti se při zavádění přestupných sekund objevily komplikace u významných internetových služeb.
Známým příkladem je rok 2012, kdy problémy související s přestupnou sekundou zasáhly některé počítačové systémy a přispěly také k narušení provozu australské letecké společnosti Qantas.
Potíže zaznamenaly rovněž vybrané internetové služby.
Proč jsou dnes tato rizika důležitější než dříve?
- Bankovní systémy zpracovávají obrovské množství operací.
- Datová centra synchronizují informace mezi různými částmi světa.
- Telekomunikační sítě potřebují velmi přesné časování.
- Satelitní navigace pracuje s mimořádně přesným měřením času.
- Průmyslové systémy stále častěji komunikují automaticky.
- Elektrické sítě a další infrastruktura spoléhají na spolehlivou časovou synchronizaci.
Právě kvůli těmto požadavkům odborníci dlouhodobě hledali způsob, jak odstranit nepravidelné zásahy do světového času.
Řešením má být časová stupnice, která nebude vyžadovat dosavadní přidávání nebo odebírání jednotlivých sekund.
Vědce znepokojila ještě jedna možnost: Poprvé v historii by se sekunda mohla odebrat
Po desetiletí se přestupné sekundy do světového času pouze přidávaly.
V posledních letech se však začalo hovořit o úplně opačném scénáři.
Země se totiž v některých obdobích otáčí rychleji, než odpovídá dlouhodobému trendu.
To otevřelo otázku, zda by někdy v budoucnu nebylo potřeba jednu sekundu naopak vynechat.
Takový zásah se označuje jako záporná přestupná sekunda.
V praxi by znamenal, že by světový čas přeskočil jeden sekundový údaj.
A právě zde vzniká problém.
Zatímco přidávání přestupných sekund už svět několikrát zažil, záporná přestupná sekunda dosud nebyla použita.
Počítačové systémy na takovou situaci nemusí být dostatečně připravené.
Některé programy by mohly nečekaný skok zpracovat správně, jiné nikoliv.
Odborníci proto upozorňovali na riziko chyb v časových záznamech, synchronizaci a navazujících službách.
Důležité je, že záporná přestupná sekunda nebyla pro konkrétní blízké datum jistě naplánována. Šlo o riziko, jehož pravděpodobnost se do budoucna zvyšovala.
Právě snaha vyhnout se této nejistotě pomohla urychlit mezinárodní rozhodnutí.
Místo čekání na případnou komplikaci se odborníci rozhodli změnit pravidla předem.
Co se stane 20. května 2027? Běžní lidé rozdíl nepoznají, počítače se však musí připravit
Stanovený termín představuje významný milník pro mezinárodní měření času.
Od 20. května 2027 má začít fungovat nový režim koordinovaného světového času UTC, který umožní jeho dlouhodobou kontinuitu bez dosavadních přestupných sekund.
Pro většinu lidí však nepůjde o žádnou viditelnou událost.
Co se nezmění?
Ráno budete vstávat ve stejnou hodinu.
Vlakové a autobusové jízdní řády se kvůli tomuto rozhodnutí automaticky neposunou.
Školy nezačnou o sekundu dříve.
Televizní vysílání, pracovní doba ani běžné denní plánování se nezmění.
Vaše hodinky se také nebudou muset 20. května ručně přenastavovat.
Kde se naopak změna projeví?
Především v technických pravidlech pro měření a distribuci přesného času.
Správci digitálních systémů budou potřebovat zajistit, aby jejich zařízení dokázala pracovat s novým způsobem synchronizace.
Nejde přitom o jednorázové „smazání sekundy“ ze všech světových hodin.
Smyslem změny je především odstranit potřebu budoucích nepravidelných zásahů do časové stupnice UTC.
Pro běžného uživatele tedy může jít o jednu z největších technologických změn, které si prakticky vůbec nevšimne.
A právě to je cílem.
Pokud systémy fungují správně, člověk nemusí vědět, jak složité procesy stojí za přesným časem zobrazeným na jeho telefonu.
Nebudou se atomové hodiny postupně rozcházet s pohybem Země? Odpověď vás možná překvapí
Jednou z největších otázek je, co se stane, když svět přestane pravidelně upravovat atomový čas podle rotace Země.
Odpověď je jednoduchá: rozdíl mezi těmito časovými měřítky se bude moci postupně zvětšovat.
Nepůjde však o změnu, která by během několika let způsobila, že budeme mít na hodinách poledne uprostřed noci.
Nově přijatý přístup počítá s mnohem větší povolenou odchylkou než dosavadní limit přibližně 0,9 sekundy.
Nový maximální rozdíl mezi UTC a časem odvozeným od rotace Země má činit až 3 600 sekund, tedy jednu hodinu.
Tento limit poskytuje prostor pro dlouhodobé fungování bez drobných korekcí.
Dosažení tak velké odchylky se neočekává v dohledné budoucnosti. Přesný vývoj přitom nelze jednoduše předpovědět, protože rychlost rotace Země se mění.
V odborných úvahách se proto hovoří o období mnoha staletí.
Budoucí generace budou mít dostatek času rozhodnout, zda bude vůbec potřeba další korekce a jak ji provést.
Není tedy pravda, že by se od roku 2027 každý den zrychlovaly nebo zpomalovaly naše hodiny.
Jedna sekunda bude nadále trvat stejně dlouho.
Mění se pouze pravidla, podle kterých se přesný světový čas vyrovnává s nepravidelnou rotací planety.
A co letní a zimní čas v Česku? Tohle je zpráva, kterou musí znát každý
Právě zde vzniká největší nedorozumění.
Zrušení přestupné sekundy neznamená zrušení střídání letního a zimního času.
Jde o dvě zcela odlišné věci.
Přestupná sekunda sloužila k udržování souladu mezi atomovým časem a rotací Země.
Letní čas je naproti tomu společenské rozhodnutí posunout na část roku občanský čas o jednu hodinu.
V Evropské unii se už několik let diskutuje o tom, zda by se tato praxe měla ukončit.
Evropská komise přišla s návrhem na její zrušení už v roce 2018.
Evropský parlament myšlenku podpořil v roce 2019.
Jenže členské státy se zatím nedohodly na definitivním společném řešení.
Proto střídání času pokračuje.
V České republice nás nejbližší změna čeká v neděli 25. října 2026.
Ve 3:00 ráno se hodiny posunou zpět na 2:00.
Noc tedy bude podle občanského času o hodinu delší.
Na letní čas se pak podle současných pravidel znovu přejde v neděli 28. března 2027, kdy se hodiny ve 2:00 posunou na 3:00.
Co je tedy důležité si zapamatovat?
- 25. října 2026: V Česku se mění letní čas na standardní středoevropský čas.
- 28. března 2027: Podle současných pravidel se vrací letní čas.
- 20. května 2027: Začne nový mezinárodní režim měření UTC bez dosavadních přestupných sekund.
- Zrušení sezonního střídání času v EU: Zatím nemá definitivně schválený termín.
Pokud tedy někdo tvrdí, že od května 2027 už Evropané nikdy nebudou posouvat hodiny, zaměňuje dvě naprosto rozdílné změny.
Proč se vůbec o střídání letního a zimního času tolik diskutuje?
Střídání času bylo v minulosti spojováno mimo jiné se snahou lépe využívat denní světlo a omezovat některé formy spotřeby energie.
Dnes však jeho přínosy závisí na řadě okolností, včetně moderních pracovních návyků, osvětlení a způsobu vytápění či chlazení budov.
Odpůrci změn upozorňují především na narušení spánkového režimu.
Když se na jaře hodiny posunou o hodinu dopředu, někteří lidé mohou několik dní pociťovat únavu, horší soustředění nebo nepříjemný pocit nedostatku spánku.
Zvlášť citliví mohou být lidé s pravidelným ranním vstáváním, děti nebo pracovníci ve směnném provozu.
Zastánci letního času naopak často připomínají delší světlé večery během teplejší části roku.
Diskuse proto není pouze o tom, zda hodiny posouvat.
Velkou otázkou je také to, jaký čas by měl případně zůstat natrvalo.
Pokud by jednotlivé země zvolily rozdílná řešení, mohlo by to komplikovat přeshraniční dopravu, pracovní rozvrhy nebo komunikaci.
Právě proto je společná evropská dohoda tak důležitá.
Změna přestupné sekundy tento spor nevyřeší. Jde o technické rozhodnutí na světové úrovni, nikoliv o výběr trvalého časového pásma pro Českou republiku.
Svět čeká velká změna, kterou většina lidí vůbec nepocítí. Přesto bude důležitá pro každého
Je fascinující, jak významnou roli může hrát jediná sekunda.
Pro člověka představuje sotva postřehnutelný okamžik.
Pro přesně synchronizované technologie však může znamenat rozdíl mezi správně fungujícím systémem a vážnou chybou.
Rozhodnutí z října 2026 proto představuje důležitý krok směrem k jednoduššímu a předvídatelnějšímu měření světového času.
Jeho skutečný význam se projeví zejména v dlouhodobém provozu digitálních služeb, komunikačních sítí a dalších technologií, které jsou dnes součástí našeho každodenního života.
A co si z celé změny odnést?
Přestupná sekunda končí v dosavadní podobě, ale běžné hodiny se kvůli tomu nebudou muset jednorázově přenastavovat.
Střídání letního a zimního času v Česku zatím pokračuje.
A nejbližší posun hodin nás čeká už v neděli 25. října 2026, kdy si ve 3:00 posuneme hodinky zpět na 2:00.
Možná se tedy svět skutečně zbavuje jedné z nejpodivnějších časových korekcí moderní historie.
Na definitivní konec každoročního přetáčení hodin si však Evropané budou muset ještě počkat.
A co vy? Přivítali byste, kdyby se letní a zimní čas už nikdy nestřídal, nebo vám současný systém vyhovuje? A pokud by se hodiny měly přestat posouvat, nechali byste raději natrvalo letní, nebo standardní zimní čas?
