Představte si, že se celý svět rozhodne změnit způsob, jakým měří čas. Ne o hodinu, ne o minutu, ale o jedinou sekundu. Na první pohled jde o tak nepatrnou maličkost, že by si jí většina lidí ani nevšimla. Jenže právě tato jediná sekunda už v minulosti dokázala způsobit vážné komplikace počítačovým systémům, internetovým službám i leteckému provozu. V říjnu 2026 přišlo zásadní rozhodnutí: mezinárodní odborníci schválili změnu, která má od 20. května 2027 ukončit dosavadní používání přestupných sekund. Pro běžné domácnosti to zpočátku nebude znamenat téměř nic. Pro technologický svět však jde o jednu z nejvýznamnějších změn v měření času za poslední desítky let. A co tolik diskutované střídání letního a zimního času? Právě tady mnoho lidí čeká překvapení.
Svět rozhodl o změně času. Jenže nejde o posouvání hodin na jaře a na podzim
Zprávy o rušení časových změn vyvolávají velký zájem, protože miliony Evropanů už dlouho čekají na definitivní konec střídání letního a zimního času.
Tentokrát se však rozhodovalo o něčem jiném.
Mezinárodní změna se týká takzvané přestupné sekundy.
Ta se používá k dorovnávání drobného rozdílu mezi dvěma způsoby měření času.
První vychází z mimořádně přesných atomových hodin. Druhý souvisí se skutečným otáčením Země.
Problém spočívá v tom, že naše planeta se neotáčí dokonale pravidelně.
Délku její rotace ovlivňuje například gravitační působení Měsíce, pohyby vody v oceánech, atmosférické procesy a další geofyzikální jevy.
Atomové hodiny však pracují podle přesně definovaných fyzikálních zákonitostí.
Mezi těmito dvěma časovými měřítky proto vznikají malé rozdíly.
Právě kvůli nim byla v roce 1972 zavedena přestupná sekunda.
Pokračování na další straně
