Posunutý budík, další šálek kávy nebo krátká pauza s telefonem vypadají jako nevinné způsoby, jak si ulevit. Při každodenním opakování však mohou narušovat spánek, soustředění i skutečný odpočinek. Přinášíme pět běžných návyků, které se tváří jako pomoc, ale někdy mají přesně opačný účinek.
Když rychlá úleva problém pouze odloží
Únava nemusí vznikat jen kvůli velkému pracovnímu vytížení. Často ji podporují také drobné činnosti, které během dne téměř nevnímáme.
Mnohé z nich přinášejí okamžitou odměnu. Posunutí budíku nabídne několik dalších minut v posteli, telefon pomůže na chvíli uniknout od práce a káva rychle zlepší bdělost. Krátkodobá úleva ale ještě neznamená skutečné zotavení.
Následující návyky nejsou automaticky škodlivé pro každého. Rozhoduje jejich četnost, načasování i individuální reakce organismu.
1. Opakovaně odkládáte budík, abyste si „ještě odpočinuli“
Když ráno zazvoní budík, dalších deset minut pod peřinou vypadá jako příjemný bonus. Problém je, že opakované probouzení může spánek rozdělit na krátké úseky, během kterých už si tělo nemusí kvalitně odpočinout.
Jedna studie zjistila, že používání funkce odložení budíku může prodloužit takzvanou spánkovou setrvačnost, tedy období otupělosti a sníženého výkonu bezprostředně po probuzení. Jiný výzkum naopak ukázal, že krátké odkládání nemusí mít u pravidelných „odkladačů“ výrazně negativní účinky a některým lidem může přechod k bdělosti usnadnit. Výsledky proto nejsou zcela jednoznačné.
Pokud bez několika alarmů pravidelně nedokážete vstát, hlavním problémem nemusí být budík, ale nedostatek spánku. Účinnější než deset minut navíc po částech může být posunutí večerního usínání o něco dříve a nastavení budíku na reálný čas vstávání.
2. Každou přestávku trávíte s telefonem
Po náročném úkolu automaticky otevřete sociální sítě, zprávy nebo krátká videa. Máte pocit, že jste na chvíli vypnuli, mozek ale dál zpracovává nové podněty, rozhoduje, co přeskočit, a reaguje na další obsah.
Dokonce i samotné upozornění telefonu může narušit výkon při úkolu vyžadujícím pozornost, přestože člověk zařízení nevezme do ruky. Další výzkum ukázal, že omezení přerušení způsobovaných notifikacemi může prospět pracovnímu výkonu a snížit pociťovanou zátěž.
Telefon tedy nemusí být skutečnou pauzou. Zkuste část přestávek strávit bez nové dávky informací: projděte se, protáhněte se, podívejte se z okna nebo si v klidu připravte vodu. I několik minut bez obrazovky může vytvořit jasnější předěl mezi dvěma úkoly.
3. Děláte několik věcí současně, abyste ušetřili čas
Odpovídáte na e-maily během porady, při psaní sledujete zprávy a mezi tím kontrolujete telefon. Multitasking vytváří pocit velkého nasazení, ve skutečnosti ale často nejde o souběžné vykonávání činností. Mozek mezi nimi rychle přepíná.
Laboratorní výzkum ukázal, že souběžné plnění několika úkolů lidé vnímají jako stresující a může být spojeno s aktivací části nervového systému odpovědné za stresovou reakci. Studie z pracovního prostředí zase spojují časté přepínání mezi úkoly s horším soustředěním, nižším pocitem plynulosti práce a slabším subjektivním výkonem.
