Některé vztahy nás nabíjejí, jiné nás naopak postupně vyčerpávají. Pokud se vedle určitého člověka opakovaně cítíte provinile, nejistě, pod tlakem nebo máte pocit, že musíte neustále hlídat každé slovo, nemusí jít jen o běžnou neshodu. Pojem „toxický člověk“ sice není odbornou diagnózou, některé opakující se vzorce chování ale skutečně mohou vztah výrazně narušovat.
Slovo „toxický“ se dnes používá téměř na všechno. Někdo vás jednou naštve a okamžitě dostane tuto nálepku. Jenže jeden konflikt, nepovedená poznámka nebo špatný den ještě z člověka nedělají někoho, před kým je nutné utíkat.
Důležitější je dlouhodobý vzorec chování.
Zpozornět má smysl ve chvíli, kdy se vedle stejného člověka opakovaně cítíte menší, vyčerpaní, manipulovaní nebo máte pocit, že vaše hranice a potřeby neznamenají vůbec nic.
Národní zdravotnický informační portál upozorňuje, že některé velmi vážné vztahové problémy začínají nenápadně – znevažováním, kontrolováním, omezováním, ponižováním nebo zpochybňováním druhého člověka.
Kterých pět signálů stojí za pozornost?
1. Po každém rozhovoru máte pocit, že jste udělali něco špatně
Neshody jsou běžnou součástí každého vztahu.
Problém nastává, když prakticky každý konflikt končí stejně: vy se omlouváte, zatímco druhý člověk nikdy nepřebere ani část odpovědnosti.
Možná jste začali rozhovor s tím, že vás něco zranilo. O několik minut později ale vysvětlujete, proč jste vlastně problém způsobili vy.
Takový způsob komunikace může postupně podkopávat sebevědomí.
NZIP mezi varovné projevy psychického násilí řadí například ponižování, zesměšňování, neustálé kritizování, zlehčování obav nebo zpochybňování duševního zdraví druhého člověka.
Jednorázové nedorozumění samozřejmě neznamená manipulaci.
Pokud ale odcházíte z většiny rozhovorů s pocitem viny, přestože jste původně pouze upozornili na problém, je dobré si všimnout, zda se tento vzorec neopakuje.
2. Vaše hranice bere jako doporučení, ne jako pravidlo
„Nechci to řešit.“
„Prosím, nečti moje zprávy.“
„Dnes potřebuju být sama.“
Zdravý vztah nemusí znamenat, že druhý člověk bude se vším souhlasit. Měl by ale respektovat vaše hranice.
Varovným signálem může být situace, kdy je druhý opakovaně ignoruje.
Kontroluje telefon, vyžaduje hesla, rozhoduje, s kým se smíte vídat, nebo se urazí pokaždé, když nechcete udělat to, co očekává.
NZIP popisuje zvýšenou kontrolu, sledování, omezování samostatnosti a bránění kontaktu s rodinou či přáteli jako závažné varovné znaky nezdravého až násilného vztahu.
Respekt totiž není odměna, kterou si člověk musí zasloužit.
Je základní podmínkou zdravého vztahu.
Pokračování na další straně
