Skupina 0 má ještě jednu zvláštnost, která už souvisí se srážením krve
A tady začíná být téma opravdu zajímavé.
Krevní skupina souvisí s hladinami von Willebrandova faktoru a faktoru VIII, které se účastní procesu srážení krve. Lidé s krevní skupinou 0 mívají v průměru nižší hladiny těchto faktorů než lidé s ne-0 skupinami.
To se promítá také do epidemiologických pozorování.
U krevních skupin A, B a AB je ve srovnání se skupinou 0 dobře popsaná souvislost s vyšším rizikem žilní tromboembolie. Přesná velikost rozdílu závisí na populaci a typu studie, takže z krevní skupiny rozhodně nelze určit, zda konkrétní člověk trombózu dostane.
A to je důležitý princip pro celý článek:
Statisticky odlišné riziko není diagnóza ani předpověď budoucnosti.
Krevní skupina A: vědci našli souvislosti, které stojí za další výzkum
U skupiny A se v minulosti hodně diskutovalo například o některých nádorových onemocněních.
Meta-analýza zahrnující více než 100 tisíc případů nádorových onemocnění zjistila statistickou souvislost mezi skupinou A a vyšším rizikem některých nádorů, mimo jiné žaludku a slinivky.
To ale rozhodně neznamená:
„Máte áčko, dostanete rakovinu.“
Takový závěr by byl naprosto chybný.
Jde o populační asociace. Riziko nádorových onemocnění ovlivňuje mnoho faktorů – věk, genetika, kouření, alkohol, tělesná hmotnost, některé infekce, prostředí, jídelníček a další okolnosti.
Krevní skupina je pouze jedním z mnoha biologických znaků, které vědci zkoumají.
Krevní skupiny B a AB jsou méně časté – ale pozor na jednoduché žebříčky
Také kolem skupin B a AB vznikla řada tvrzení o zdraví.
Nejrozsáhlejší umbrella review publikovaný v roce 2024 prověřil 51 systematických přehledů s meta-analýzami a celkem 270 zkoumaných souvislostí mezi ABO/Rh skupinami a zdravotními výsledky.
Výsledek je velmi poučný.
Po přísném zhodnocení důkazů byla jako „přesvědčivá“ klasifikována pouze jedna z hodnocených asociací: krevní skupina B byla ve srovnání s ostatními skupinami spojena s vyšším rizikem diabetu 2. typu. Autoři zároveň zdůrazňují, že výzkum krevních skupin a zdravotních výsledků má řadu metodologických omezení.
To ukazuje, proč bychom měli být opatrní s internetovými seznamy typu:
„Máte AB? Hrozí vám těchto sedm nemocí.“
Věda tak jednoduše nefunguje.
Znamená tedy skupina 0, že jste zdravější?
Ne.
A právě tady může být internetové zjednodušování nebezpečné.
Skupina 0 může být v některých studiích spojena s nižším rizikem určitého problému a současně s jiným profilem rizika někde jinde.
Krevní skupina není známka kvality organismu.
Neexistuje „nejzdravější“ ani „nejhorší“ krevní skupina.
Je to geneticky podmíněná biologická charakteristika, která má zásadní význam v transfuzní medicíně a může být spojena s některými dalšími biologickými rozdíly.
Jedna z nejslavnějších teorií tvrdí, že podle krevní skupiny máme také jíst
Možná jste na ni už narazili.
Lidé s 0 mají údajně potřebovat jeden jídelníček, lidé s A jiný a majitelé B či AB zase úplně jiný.
Zní to dokonale osobně.
Jenže vědecké důkazy tuto teorii nepotvrdily.
Systematický přehled publikovaný v American Journal of Clinical Nutrition nenašel důkazy, které by potvrzovaly deklarované zdravotní přínosy diet sestavených podle ABO krevních skupin.
Člověk samozřejmě může při přechodu na některou z těchto diet zhubnout nebo zlepšit svůj jídelníček.
Pokud například začne jíst více zeleniny, méně vysoce průmyslově zpracovaných potravin a upraví celkový energetický příjem, může mu to prospět.
To ale nedokazuje, že jídelníček funguje kvůli písmenu A nebo B na jeho krevní skupině.
A co povaha? Tady vstupujeme do úplně jiného světa
V některých zemích jsou krevní skupiny spojovány s osobností podobně, jako u nás znamení zvěrokruhu.
Skupina A má být údajně pečlivá a citlivá.
B kreativní a svobodomyslná.
AB tajemná a komplikovaná.
A skupina 0 sebevědomá a vůdčí.
Je to atraktivní představa.
Krevní skupina však není spolehlivým psychologickým testem osobnosti.
Pokud se v popisu poznáte, můžete ho brát jako zábavu. Z krevní skupiny ale nelze seriózně určit charakter člověka, jeho věrnost ve vztahu nebo pracovní schopnosti.
Krevní skupinu jste dostali od rodičů
Na rozdíl od povahových charakteristik má dědičnost krevní skupiny velmi konkrétní biologický základ.
ABO skupina se dědí.
A právě proto mohou nastat kombinace, které lidi překvapují.
Například dva rodiče, kteří mají oba krevní skupinu A, mohou za určitých genetických okolností mít dítě se skupinou 0.
Jak?
Člověk s krevní skupinou A může nést kombinaci alel A a 0. Pokud oba rodiče předají dítěti právě variantu 0, výsledkem může být krevní skupina 0.
Podobně mohou dva rodiče s fenotypem B za určitých okolností mít dítě skupiny 0. Z kombinace rodičů A a B mohou v běžném modelu dědičnosti vzniknout děti různých ABO skupin v závislosti na genotypech rodičů.
Existují navíc vzácné výjimky a komplikace, takže krevní skupina sama o sobě není vhodným testem otcovství.
Možná ještě zajímavější je znaménko, kterého si skoro nikdo nevšímá
Když někdo řekne:
„Mám áčko,“
ještě neřekl všechno.
Je A+?
Nebo A−?
Vedle systému ABO existuje Rh systém a pro běžné označení je nejznámější antigen D.
Právě proto máme například 0+, 0−, A+, A− a další kombinace.
Rh faktor je mimořádně důležitý také v těhotenství. Pokud je matka RhD negativní a plod RhD pozitivní, může vzniknout riziko tvorby protilátek proti červeným krvinkám plodu. Moderní prenatální péče tento problém sleduje a používá preventivní postupy, které riziko výrazně snižují.
Nejdůležitější údaj o krevní skupině se netýká vaší osobnosti
Krevní skupiny jsou fascinující právě proto, že na nich lze krásně ukázat rozdíl mezi skutečnou biologií a internetovými legendami.
Ano, ABO skupiny se biologicky liší.
Ano, souvisejí s transfuzní kompatibilitou.
Ano, existují skutečné souvislosti s hladinami některých faktorů srážení a výzkum nachází statistické vazby k některým zdravotním stavům.
Ale z krevní skupiny nelze přečíst váš osud.
Neurčuje, jakou máte povahu.
Neříká, koho si máte vzít.
A současné důkazy nepodporují představu, že byste měli jíst speciální dietu jen podle toho, zda máte A, B, AB nebo 0.
Možná tedy krevní skupina neprozradí, jací jsme lidé. Prozradí ale něco mnohem zajímavějšího – jak neuvěřitelně rozdílně může fungovat krev, která na první pohled vypadá u nás všech úplně stejně.
