Většina lidí začne svou krevní skupinu řešit až ve chvíli, kdy jde darovat krev, čeká je operace nebo se objeví otázka kompatibility při transfuzi. A, B, AB nebo 0 ale nejsou jen písmena zapsaná ve zdravotní dokumentaci.
V posledních desetiletích vědci zkoumají překvapivé souvislosti mezi krevními skupinami a některými procesy v organismu. Rozdíly byly popsány například u faktorů souvisejících se srážením krve a studie hledají vazby také k některým nemocem. Velký přehled dostupných meta-analýz z roku 2024 však současně ukázal, že kvalita důkazů se mezi jednotlivými souvislostmi výrazně liší.
A pak existuje druhá stránka tohoto tématu.
Krevní skupiny jsou magnetem na nejrůznější internetové teorie. Podle některých vám údajně řeknou, co máte jíst, jakou máte povahu, s kým se k sobě hodíte nebo jaký život vás čeká.
Co tedy krevní skupina skutečně znamená a kde už začíná mýtus?
Nejdříve jedna překvapivá věc: A, B, AB a 0 nejsou jen názvy
Rozdíl se skrývá přímo na povrchu červených krvinek.
Velmi zjednodušeně řečeno, krevní skupina A má na červených krvinkách antigen A, skupina B antigen B a skupina AB oba. Skupina 0 nemá ani antigen A, ani B.
Liší se také protilátky přítomné v plazmě. Právě tyto rozdíly jsou jedním z důvodů, proč při transfuzi nelze bez dalšího podat libovolnou krev komukoli.
A tím se dostáváme k prvnímu rozšířenému omylu.
Máte skupinu 0? „Univerzální dárce“ neplatí tak jednoduše, jak se říká
Často slyšíme, že člověk s krevní skupinou 0 může darovat krev každému.
Je to zjednodušení.
Za univerzálního dárce červených krvinek se označuje skupina 0 negativní. U plazmy jsou pravidla jiná – univerzálním dárcem plazmy je naopak skupina AB.
Proto je důležité také malé znaménko za písmenem nebo nulou.
0+ a 0− nejsou při transfuzích totéž.
Rh faktor patří k dalším významným krevněskupinovým systémům a při výběru kompatibilní krve hraje důležitou roli.
