Ne každý smích však znamená totéž
Ani smích není spolehlivým testem dobrého srdce. Lidé se smějí z radosti, rozpaků, nervozity i napětí. Někdo se při stresu začne usmívat zcela automaticky, jiný naopak působí vážně i ve chvíli, kdy je šťastný. Hodnotit charakter pouze podle jednoho okamžiku by proto bylo nespravedlivé.
Mnohem důležitější je opakující se vzorec. Všímejte si, zda člověka baví radost druhých, nebo jejich chyby. Sledujte, jak reaguje, když se nikdo nedívá, když nemá z laskavosti žádnou výhodu nebo když potká někoho slabšího. Skutečná povaha se zpravidla neukáže v jediném velkém gestu, ale v desítkách drobných situací.
Dostojevského úvaha proto nemusí být doslovným návodem, jak během několika sekund odhalit lidskou duši. Spíše připomíná, že charakter se často ukáže ve chvílích spontánnosti. Laskavý smích nikoho nezraňuje, nevytváří oběť a nenutí ostatní, aby se smáli proti své vůli.
Chcete-li poznat člověka s dobrou duší, neposlouchejte pouze jeho krásná slova. Všímejte si, jak se vedle něj cítí ostatní, jak zachází se slabšími a čemu se směje. Právě v těchto nenápadných okamžicích se může ukrývat odpověď, kterou žádná pečlivě připravená věta nedokáže zakrýt.
Zdroje: Dostojevskij – Výrostek, původní text, studie o společném smíchu a vztazích, Royal Society – smích a sociální vazby
zdroj: atma.hr
