Pohlavek, plácnutí přes zadek ani facka nepomáhají dítěti pochopit, co udělalo špatně. Mohou sice vyvolat okamžitou poslušnost, ta však stojí především na strachu. Výzkumy spojují tělesné tresty s vyšším rizikem psychických obtíží, agresivního chování i narušení důvěry mezi dítětem a rodičem.
Fyzickým trestem není pouze výprask nebo bití dítěte nějakým předmětem. Patří sem také pohlavek, facka, tahání za vlasy nebo plácnutí přes ruku či zadek, pokud má dítěti způsobit bolest či nepohodlí jako trest za jeho chování.
Hranice mezi údajně „výchovným“ plácnutím a násilím proto není tak jednoznačná, jak se někdy tvrdí. Podle definice používané Světovou zdravotnickou organizací je tělesným trestem každé použití fyzické síly, jehož cílem je způsobit alespoň určitou míru bolesti nebo nepohodlí.
Proč se dítě po facce skutečně uklidní
Tělesný trest může na první pohled vypadat účinně. Dítě přestane křičet, odloží zakázaný předmět nebo splní příkaz. Rodič tak může získat pocit, že rychlé plácnutí zabralo lépe než opakované vysvětlování.
Dítě ale v danou chvíli nemuselo pochopit, proč bylo jeho jednání nevhodné. Často pouze zjistilo, že pokud okamžitě neposlechne, hrozí mu bolest. Místo odpovědnosti se tak učí před trestem skrývat, případně příště stejné chování lépe zatajit.
Strach navíc aktivuje stresovou reakci organismu. Ve vypjaté chvíli se dítě soustředí především na vlastní bezpečí, nikoliv na poučení, které se mu rodič snaží předat.
Výzkumy ukazují vyšší rizika
WHO uvádí, že tělesné tresty nepřinášejí dětem prokazatelné pozitivní výsledky. Dostupné studie je naopak spojují s vyšším výskytem úzkostí, depresivních obtíží, nízkého sebevědomí, agresivity a problémů s ovládáním emocí.
Negativní dopady se mohou projevit také ve školním prostředí a mezilidských vztazích. Dítě si může osvojit představu, že fyzická převaha je přijatelný způsob řešení konfliktu, protože stejné chování vidí u člověka, který pro něj představuje autoritu.
To neznamená, že každé dítě, které někdy dostalo pohlavek, bude mít v dospělosti psychické problémy. Výzkumy popisují zvýšené riziko a souvislosti na úrovni větších skupin, nikoliv jistý osud každého jednotlivce. Závažnost následků může ovlivnit četnost a intenzita trestů i celkové rodinné prostředí.
