Vtipy mají dlouhou historii, sahající až do starověku. První známé vtipy pocházejí ze starověkého Egypta a Řecka. Vtipy byly často používány k zesměšňování mocných nebo k vyjádření kritiky společenských poměrů. V antice byly vtipy také součástí divadelních her a zábavy na hostinách. Postupem času se vtipy rozšířily do všech kultur a staly se nedílnou součástí lidské komunikace.
Historické kořeny
Vtipy byly nejen prostředkem zábavy, ale také nástrojem společenské kritiky. V antickém Řecku byly známé „komos“, což byly průvody plné zpěvů a posměšných veršů. Římský básník Martial je známý svými epigramy, které často obsahovaly satirické vtipy.
Dnes jsou vtipy všudypřítomné a nacházejí se v různých formách – od slovních hříček, přes karikatury, až po stand-up komedii. Moderní technologie umožnila šíření vtipů rychlostí blesku prostřednictvím sociálních sítí a internetu.
Tři chlapi v hospodě.
První: „Já souložím desetkrát, dvanáctkrát do týdne.“
Druhý: „Já jednou dvakrát do měsíce. A to může bejt ráda.“
Třetí: „Já souložím, když se mi chce. Tak třeba loni… To se mi nechtělo vůbec.“
Učitelka: „Pepíčku, jak říkáme ptákům, kteří na podzim odlétají do teplých krajin?“
„Na shledanou.“
Lékař u křížovky: „Schránka měkkýše na pět?“
Sestřička: „Slipy.“
Manžel nachytá ženu s milencem. Naštve se a vrátí se s puškou. „Teď ti ho ustřelím,“ křičí na muže. Ten prosí: „Dej mi ještě jednu šanci.“
„Dobře. Můžeš si ho rozhoupat…“
