Krevní skupina A má být pečlivá, B kreativní, AB komplikovaná a skupina 0 sebevědomá. Takzvaná teorie Ketsueki-gata je v Japonsku známá už desítky let a používá se podobně jako u nás znamení zvěrokruhu. Vědecké výzkumy ale zatím nepotvrdily, že by krevní skupina dokázala spolehlivě určit lidskou osobnost.
Otázka na krevní skupinu může v Japonsku znamenat něco úplně jiného než v ordinaci lékaře.
Vedle jejího skutečného medicínského významu se tam dlouhodobě drží populární představa, že skupiny A, B, AB a 0 souvisejí také s charakterem člověka, jeho chováním nebo partnerskou kompatibilitou.
Tento způsob uvažování se označuje jako Ketsueki-gata. Na internetu se podle něj stále objevují osobnostní profily, které jednotlivým krevním skupinám připisují konkrétní přednosti a slabiny.
Jenže mezi kulturním fenoménem a vědecky ověřenou psychologií je zásadní rozdíl.
Kořeny sahají do roku 1927, ale ne k Masahiku Nomimu
V původním textu se objevuje nepřesnost, která se často opakuje.
Myšlenku spojovat krevní skupinu s temperamentem v Japonsku nevytvořil Masahiko Nomi v roce 1927.
V tomto roce publikoval japonský badatel Takeji Furukawa práci nazvanou A Study of Temperament by means of Human Blood Groups, ve které se snažil hledat souvislosti mezi krevní skupinou a temperamentem.
Teorie později ztratila část pozornosti, ale v 70. letech ji znovu výrazně zpopularizoval novinář a autor Masahiko Nomi. Japonská psychologická společnost uvádí Furukawovu teorii z roku 1927 a Nomiho „blood type humanics“ z roku 1971 jako dva klíčové momenty historie tohoto fenoménu.
Od té doby se z krevních skupin stala v Japonsku známá populární typologie osobnosti.
Co podle Ketsueki-gata znamená krevní skupina A
V populárním výkladu jsou lidé s krevní skupinou A popisováni jako pečliví, zodpovědní a svědomití.
Mají mít rádi pravidla, pořádek a předvídatelnost. Často se jim připisuje také citlivost vůči potřebám ostatních a snaha vyhnout se zbytečným konfliktům.
Odvrácenou stranou má být perfekcionismus, přílišná opatrnost nebo obtížnější vyrovnávání se s nečekanými změnami.
Je však důležité zdůraznit, že jde o tradiční stereotyp této typologie, nikoliv o vlastnosti, které lze z krevní skupiny diagnostikovat.
Krevní skupina B: kreativita a potřeba svobody
Skupině B Ketsueki-gata tradičně připisuje kreativitu, zvídavost a spontánnost.
Tito lidé mají podle populárních výkladů neradi příliš pevná pravidla a lépe se cítit tam, kde mají prostor rozhodovat sami za sebe.
Zároveň bývají v podobných profilech označováni za impulzivnější nebo méně předvídatelné.
Opět jde pouze o kulturně rozšířený popis. Z toho, že má někdo krevní skupinu B, nelze usuzovat, že bude například kreativnější nebo méně spolehlivý než člověk se skupinou A.
AB má být kombinací dvou světů
Nejméně časté krevní skupině AB se v této teorii připisuje kombinace rysů skupin A a B.
Lidé s AB proto bývají popisováni jako přizpůsobiví, originální nebo obtížněji čitelní. Některé populární verze jim připisují také proměnlivost nebo větší uzavřenost.
V Česku má podle Národního zdravotnického informačního portálu krevní skupinu AB přibližně 4 procenta lidí, zatímco nejčastější je skupina A se zhruba 42 procenty. Skupinu 0 má přibližně 39 procent a B asi 15 procent populace.
Tato čísla ale popisují pouze zastoupení krevních skupin, nikoli jejich osobnost.
Skupina 0: vůdčí typ a velká energie?
U skupiny 0 se v Ketsueki-gata často objevují charakteristiky jako sebevědomí, cílevědomost, soutěživost nebo schopnost vést ostatní.
Populární texty jí někdy připisují také vysokou energii a ochotu riskovat.
Tvrzení, že lidé s nulovou krevní skupinou mají kvůli ní například vyšší hladinu adrenalinu nebo nižší toleranci bolesti, však není vhodné uvádět jako fakt. Pro takto jednoduché propojení krevní skupiny s těmito vlastnostmi nejsou spolehlivé důkazy.
Pokračování na další straně
