Studie na 1 427 Japoncích našla rozdíl. Byl ale velmi malý
Zajímavou debatu vyvolala studie zveřejněná v roce 2015 v časopise PLOS ONE.
Výzkumníci analyzovali 1 427 zdravých Japonců a porovnávali jejich krevní skupiny s výsledky osobnostního dotazníku TCI.
Statisticky významný rozdíl skutečně našli – týkal se vlastnosti označované jako Persistence, tedy vytrvalost. Skupina A dosahovala v průměru o něco vyšších hodnot než některé další skupiny.
To ale rozhodně nepotvrzuje celé Ketsueki-gata.
Autoři sami upozornili, že zjištěný efekt byl slabý, výsledky jsou předběžné a je potřeba je interpretovat opatrně. U rozdělení podle čtyř krevních skupin dosahovala velikost efektu pouze partial η² = 0,006.
Studie tedy neprokázala, že by bylo možné z krevní skupiny sestavit osobnostní profil konkrétního člověka.
Větší výzkum našel prakticky nulový vztah
Ještě důležitější kontext přinesla rozsáhlá analýza publikovaná o rok dříve v Japanese Journal of Psychology.
Ta využila data více než 10 tisíc lidí z Japonska a Spojených států.
Z 68 sledovaných osobnostních položek nevykazovalo 65 žádné statisticky významné rozdíly mezi krevními skupinami. Krevní skupina vysvětlovala méně než 0,3 procenta rozdílů v osobnosti. Autor proto dospěl k závěru, že pro praktické spojování krevní skupiny s osobností výsledky oporu neposkytují.
Také odborný článek japonských psychologů z roku 2006 označuje různé podoby teorie krevních skupin a osobnosti za pseudovědecké a konstatuje, že jejich vysvětlení nemají dostatečný logický základ.
Co krevní skupina skutečně určuje
Medicína přisuzuje krevním skupinám úplně jinou roli.
Systém AB0 je založen na přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých antigenů na povrchu červených krvinek a protilátek v krevní plazmě. Zásadní význam má například při transfuzích.
Vedle AB0 systému se běžně sleduje také Rh faktor.
Ketsueki-gata ovšem tradičně pracuje především se čtyřmi skupinami A, B, AB a 0. Rozdělení na Rh+ a Rh− její klasické osobnostní profily obvykle nepoužívají.
Zábavná typologie ano, psychologická diagnóza ne
Proč se tedy může člověk ve svém popisu překvapivě poznat?
Podobné typologie často používají široce formulované vlastnosti, které lze alespoň částečně vztáhnout na velké množství lidí. Katedra psychologie Masarykovy univerzity upozorňuje u neověřených osobnostních metod také na takzvaný Barnumův efekt – obecné charakteristiky mohou působit velmi osobně, přestože ve skutečnosti sedí na mnoho lidí. Katedra psychologie | MUNI FSS
Ketsueki-gata proto může být zajímavým kulturním fenoménem nebo zábavou podobnou jiným populárním typologiím.
Krevní skupina ale sama o sobě nedokáže spolehlivě říct, zda jste pečliví, kreativní, ambiciózní nebo citliví.
Použité zdroje
- Národní zdravotnický informační portál (NZIP) – systém AB0, Rh faktor a zastoupení krevních skupin v ČR. NZIP.cz
- Japanese Journal of Psychology – původní práce Takeji Furukawy z roku 1927 a historické souvislosti teorie. J-STAGE
- PLOS ONE – studie 1 427 zdravých Japonců z roku 2015. PLOS
- Japanese Journal of Psychology – rozsáhlá analýza více než 10 000 respondentů z Japonska a USA. J-STAGE
- Masarykova univerzita, Katedra psychologie – požadavky na validitu psychologických testů a Barnumův efekt.
