Jedna nepovedená věta během hádky ještě nedělá z člověka manipulátora. Pokud se ale stejné výroky opakují a postupně ve vás vyvolávají pocit viny, nejistotu nebo strach říct vlastní názor, stojí za to zbystřit. Psychické násilí totiž nemusí začínat křikem nebo výhrůžkami. Někdy se schovává za věty, které na první pohled znějí téměř nevinně.

Tvrdí, že vás miluje, ale těmito 5 větami vás může pomalu ničit

„To říkám jen proto, že mi na tobě záleží.“

„Zase všechno přeháníš.“

„Kdybys mě opravdu milovala, udělala bys to.“

Jednou vyslovená podobná věta nemusí znamenat nic zásadního. Lidé se hádají, někdy reagují nešťastně a dokážou říct něco, čeho později litují.

Rozhodující je opakující se vzorec.

Pokud jeden z partnerů druhého systematicky ponižuje, zpochybňuje jeho vnímání, vyvolává v něm pocit viny nebo se snaží kontrolovat jeho kontakty a rozhodování, už nejde jen o nepovedenou komunikaci.

Organizace ACORUS mezi projevy psychického násilí uvádí například ponižování, vyhrožování, zastrašování, izolaci, gaslighting nebo kontrolující jednání.

A právě některé věty mohou být součástí takového chování.

1. „Jsi přecitlivělá. Všechno moc řešíš.“

Řeknete, že vás určitá poznámka zranila.

Místo omluvy ale přijde odpověď:

„To je zase tvoje přecitlivělost.“

Na první pohled to může působit jako obyčejná neshoda.

Problém nastává, pokud druhý člověk tímto způsobem reaguje prakticky pokaždé, když upozorníte na něco, co vám vadí.

Najednou už se neřeší jeho chování.

Řeší se údajná chyba ve vás.

Člověk pak může postupně začít pochybovat, zda vůbec má právo být naštvaný, smutný nebo zklamaný.

ACORUS upozorňuje, že projevy psychického násilí mohou být dlouho bagatelizovány a ohrožený člověk může časem začít sám sebe vnímat jako slabého nebo přecitlivělého.

Ve zdravém vztahu samozřejmě nemusí partner se vším souhlasit.

Měl by ale být schopen respektovat, že něco prožíváte jinak než on.

2. „To jsem nikdy neřekl. To si zase vymýšlíš.“

Pamatujete si rozhovor poměrně jasně.

Druhý člověk ho ale popře.

Později změní svou verzi ještě jednou.

A nakonec jste to vy, kdo přemýšlí:

„Nestalo se to opravdu jinak?“

Jedna rozdílná vzpomínka samozřejmě není manipulace. Lidská paměť není dokonalá a dva lidé si mohou tutéž hádku pamatovat odlišně.

Jiná situace nastává, pokud člověk opakovaně a účelově zpochybňuje vaši paměť a vnímání reality.

Pro takové jednání se používá pojem gaslighting.

ACORUS jej popisuje jako manipulaci, jejímž cílem je přimět druhého člověka, aby pochyboval o vlastní paměti, vnímání reality a úsudku.

Pokud si začínáte ukládat zprávy nebo zapisovat rozhovory jen proto, abyste měli důkaz, že jste si situaci nevymysleli, může být vhodné zamyslet se nad tím, co se ve vztahu děje.

3. „Kdybys mě opravdu milovala, udělala bys to.“

Tahle věta může působit romanticky jen do okamžiku, než se podíváte na její skutečný význam.

Láska se stává podmínkou.

Pokud mě miluješ, musíš udělat to, co chci já.

Může jít o peníze.

O sex.

O přerušení kontaktu s někým blízkým.

O heslo k telefonu.

Nebo o rozhodnutí, které udělat nechcete.

Takový způsob komunikace vytváří falešné dilema: buď vyhovíte, nebo údajně dokazujete, že druhého nemilujete.

To ale není férové.

Respektující vztah umožňuje říct „ne“ bez toho, aby člověk musel dokazovat své city.

Láska nedává automaticky nárok na kontrolu nad rozhodováním druhého člověka.

Pokračování na další straně