Na první pohled vidíte jen stromy, větve a okolní krajinu. Někde v obrázku se ale skrývá žirafa, kterou má pozorovatel co nejrychleji objevit. Podobné vizuální hádanky patří na internetu k nejoblíbenějším testům pozornosti. Někdo ukrytý objekt spatří během několika sekund, jiný potřebuje nápovědu. Neznamená to však, že jeden člověk je automaticky chytřejší než druhý. Způsob, jakým hledáme předměty v obraze, je mnohem složitější.
Internet je plný obrázků, na kterých se mezi desítkami téměř stejných předmětů skrývá jeden odlišný. Jindy musíme najít zvíře splývající s okolím nebo detail, který na scéně nedává smysl.
Tentokrát je úkol jednoduchý pouze na papíře: najděte žirafu ukrytou mezi stromy.
Než budete pokračovat ve čtení, zkuste se na obrázek několik sekund soustředit. Dívejte se nejprve na celek a teprve potom procházejte jednotlivé části.
Vidíte ji?
Žirafa může s okolím překvapivě dobře splynout
Mohlo by se zdát, že najít nejvyšší suchozemské zvíře na světě musí být snadné. Žirafa může dosahovat skutečně impozantní výšky a její dlouhý krk patří mezi nejvýraznější znaky v celé živočišné říši.
V přirozeném prostředí ale nemusí být vždy tak nápadná, jak bychom čekali.
Typické skvrny na srsti mohou žirafám pomáhat splývat se světlem, stíny a vegetací africké krajiny. San Diego Zoo uvádí, že jejich vzor funguje v přirozeném prostředí jako maskování mezi listy a stíny stromů. Žirafy navíc tráví značnou část dne získáváním potravy z vyšších větví.
Právě této podobnosti využívají i autoři vizuálních hádanek. Barvy těla, skvrny nebo obrys dlouhého krku mohou být začleněny mezi větve a kmeny tak, aby je mozek na první pohled přehlédl.
Nedaří se vám? Zaměřte se na tvar krku
Pokud jste žirafu zatím nenašli, může pomoci změnit způsob hledání.
Nesnažte se najít celé zvíře najednou. Místo toho se zaměřte na jeho nejnápadnější charakteristický znak – dlouhý krk. Poté zkuste hledat obrys hlavy a těla.
Právě tak totiž často funguje takzvané vizuální vyhledávání.
Vědci tím označují proces, při kterém člověk hledá předem definovaný objekt mezi dalšími prvky obrazu. Výzkum ukazuje, že při hledání pozornost neputuje scénou zcela náhodně. Pomáhají nám například očekávané vlastnosti hledaného předmětu, struktura celé scény, kontrast nebo naše předchozí zkušenost.
Jakmile si tedy v hlavě vytvoříte jasnější představu „hledám dlouhý žirafí krk“, může být hledání výrazně jednodušší.
Proč někdo podobnou hádanku vyřeší okamžitě?
Rozdíly mezi lidmi mohou být značné. Někdo ukrytý objekt objeví téměř okamžitě, zatímco druhý opakovaně prohlédne stejnou část obrázku a nic nevidí.
Samotná rychlost ale nepředstavuje jednoduché měřítko inteligence.
Výkon při vizuálním hledání ovlivňuje například to, jak výrazně se hledaný objekt liší od okolí, kam člověk zaměří pozornost jako první nebo jakou představu má o tom, co vlastně hledá. Výzkum vizuální pozornosti rovněž ukazuje, že výrazné objekty mohou naši pozornost přitahovat automaticky.
Proto není fér tvrdit, že kdo žirafu nenajde za pět nebo deset sekund, má špatnou pozornost nebo nižší inteligenci. Podobné časové limity v internetových hádankách bývají hlavně součástí zábavy.
