Některé věty znějí na první poslech úplně nevinně. Pokud je ale člověk používá opakovaně a zároveň se v jeho chování objevuje manipulace, nedostatek empatie nebo nezájem o následky vlastních činů, mohou působit úplně jinak. Vědci skutečně zkoumají, zda se psychopatické rysy projevují také ve způsobu, jakým lidé mluví. Neexistují však čtyři konkrétní věty, jejichž vyslovením by se z člověka automaticky stal „psychopat“. Některé jazykové vzorce jsou přesto natolik zajímavé, že stojí za pozornost.
„Já za to nemůžu, donutili mě k tomu okolnosti“
Prvním varovným vzorcem může být opakované odmítání osobní odpovědnosti. Člověk má pro své chování vždy vysvětlení, ale téměř nikdy nepřipustí vlastní podíl na problému. Za hádku může partner, za pracovní průšvih kolega a za nevhodné chování okolnosti.
Výzkumy řeči lidí s vyššími psychopatickými rysy skutečně zjistily častější používání kauzálních vysvětlení a slov, která zdůrazňují vztah příčiny a následku. Jedna známá studie například ukázala, že psychopatičtí pachatelé při popisu svých činů častěji používali konstrukce typu „protože“ nebo „jelikož“. Autoři to spojovali s více instrumentálním způsobem popisování vlastního jednání.
Samotná věta „nemohl jsem za to“ samozřejmě nic nedokazuje. Každý člověk někdy hledá vysvětlení nebo se brání nespravedlivému obvinění. Zpozornět má smysl spíš tehdy, pokud se z odmítání odpovědnosti stane dlouhodobý vzorec a člověk nikdy nepřizná chybu.
