Plachý úsměv malé Veroniky Fojtů zdobil první obal Granka a stal se jedním ze symbolů československých domácností. Dvouletou dceru na krabičku umístil její otec a autor obalu Karel Fojtů. Veronika později vystudovala uměleckou školu, začala se věnovat výuce a založila vlastní rodinu.

Z malé holčičky se stala tvář známá po celé zemi

Blonďatá holčička držící červený hrníček. Jednoduchý obrázek si dodnes vybavují lidé, kteří v Československu vyrůstali na přelomu 70. a 80. let. Děvčátko na krabici oblíbeného kakaového nápoje nebylo profesionální modelkou vybranou na rozsáhlém konkurzu.

Jmenovalo se Veronika Fojtů a před objektivem stanulo díky svému otci Karlovi. Ten pracoval v propagačním oddělení tehdejších Čokoládoven a podílel se na hledání podoby obalu nového výrobku.

Snímek jeho dvouleté dcery nakonec překonal dobu, pro kterou vznikl. Přestože se design Granka v následujících desetiletích opakovaně měnil, původní krabička s Veronikou zůstala silnou vzpomínkou několika generací.

Granko dostalo jméno ve veřejné soutěži

Příběh výrobku začal ještě před jeho uvedením na trh. Čokoládovny hledaly název pro nový granulovaný kakaový nápoj, který se měl snadno rozpouštět v mléce. V roce 1978 proto vyhlásily veřejnou soutěž.

Mezi stovkami zaslaných možností uspělo slovo Granko. Nešlo přitom o náhodné pojmenování, ale o spojení částí slov „granulované kakao“. Stejný návrh zaslalo sedm soutěžících, kteří si mezi sebou rozdělili finanční odměnu.

Výroba odstartovala v roce 1979 v kolínském závodě Sója. Novinka si rychle našla cestu do domácností a postupně se zařadila mezi známé tuzemské potravinářské značky. Samotný nápoj se sice během let proměňoval, název však zůstal zachován.

O podobě krabice rozhodl její otec

Nový výrobek potřeboval kromě názvu také obal, který by zákazníky zaujal. Karel Fojtů se místo běžné kreslené postavy rozhodl použít fotografii skutečného dítěte. Podobné řešení znal ze zahraničních reklam, v tehdejším Československu však nebylo tak obvyklé.

Jako model mu posloužila vlastní dcera. Veronika se nechala vyfotografovat s červeným hrníčkem a její snímek se stal hlavním motivem krabice. Její otec vytvořil také typografickou podobu názvu, která později posloužila jako logo výrobku.

Za návrh obalu obdržel podle dobových vzpomínek dva tisíce korun československých. Veronika za fotografování žádný samostatný honorář nedostala. Její tvář přitom následně viděly celé generace zákazníků.

Fotograf se schovával za plentou

Samotné focení nebylo pro dvouleté dítě snadné. Veronika v pozdějších rozhovorech popisovala pouze několik útržků, které jí z tohoto období zůstaly v paměti. Vybavovala si velkou místnost, koťata a fotografa ukrytého za plentou.

Právě cizí muž, kterého téměř neviděla, ji měl znervózňovat. Na povel se proto nedokázala přirozeně usmát a před objektivem se styděla. Nakonec vznikl právě onen mírný a trochu nesmělý úsměv, který se stal charakteristickou součástí výsledné fotografie.

Po úspěchu prvního obalu následovaly další propagační materiály. Při pozdějším focení s krupicovou kaší už byla Veronika starší, a proto si z něj pamatovala více. Natáčení a fotografování pro ni ale bylo dlouhé a únavné. Pozornost malé modelky měla pomoci udržet také panenka.

Nápoj jí v mléce příliš nechutnal

Spojení s Grankem provázelo Veroniku řadu let. Přesto později přiznala jednu úsměvnou skutečnost – nápoj rozmíchaný v mléce nepatřil mezi její oblíbené pochoutky.

Samotný kakaový prášek jí ale nevadil. Ráda ho ochutnávala přímo nebo si jím nechávala posypat krupicovou kaši. Právě ta se objevila také na některých dalších fotografiích spojených s propagací výrobku.

Značka se k původnímu obalu několikrát vrátila prostřednictvím retro edic. Veronika se tak na krabičkách objevovala znovu i v dospělosti, přestože původní fotografie vznikla na konci roku 1978.

Umělecké prostředí neopustila

Z malé modelky se profesionální reklamní hvězda nestala. Veronika Fojtů se však vydala uměleckým směrem podobně jako její otec. Podle veřejně dostupných profilů vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze.

Později se začala věnovat výuce a organizování tvořivých kroužků. Je také trojnásobnou maminkou. Podrobnosti o svém soukromí veřejně příliš nezdůrazňuje a pozornost spojenou s Grankem bere především jako připomínku neobvyklé části svého dětství.

Původní obal dnes funguje jako dobový dokument. Připomíná začátky jednoho známého výrobku, práci grafika Karla Fojtů i dvouletou holčičku, která v okamžiku fotografování nemohla tušit, kolik lidí si její tvář zapamatuje.

Použité zdroje

• Oficiální historie značky Granko
• iDNES.cz – Granko slaví 40 let
• Aktuálně.cz – příběh Veroniky Fojtů
• Svět ženy – co dnes dělá Veronika Fojtů