Krevní skupina rozhoduje o tom, jakou krev může člověk bezpečně přijmout při transfuzi. Populární teorie jí však připisuje také vliv na osobnost, zvládání stresu nebo vhodný jídelníček. Co z toho potvrzuje medicína a co zůstává pouze zajímavou představou?
Krevní skupiny jsou důležitou součástí lidské biologie. Mohou rozhodovat o bezpečnosti transfuze, uplatňují se v těhotenství a jejich správné určení může v naléhavé situaci zachránit život. Když ale přijde řeč na povahu, oblíbená jídla nebo reakci na stres, dostáváme se na mnohem nejistější půdu.
Internetem se šíří tvrzení, podle kterých jsou lidé se skupinou A citliví a pořádní, skupina B má být dobrodružná a skupina 0 sebevědomá. Vědecké důkazy pro spolehlivé spojení krevní skupiny s osobností ale chybějí.
Co krevní skupinu skutečně určuje
Základní systém AB0 rozlišuje skupiny A, B, AB a 0, která se v mezinárodním značení často uvádí jako O. Rozdělení vychází z toho, zda se na povrchu červených krvinek nachází antigen A, antigen B, oba současně, nebo ani jeden.
Další významnou součástí označení je Rh faktor. Jeho přítomnost se vyjadřuje znaménkem plus, nepřítomnost znaménkem minus. Proto ve skutečnosti běžně rozlišujeme osm kombinací, například A+, A−, 0+ nebo AB−.
Kromě systémů AB0 a Rh existují stovky dalších antigenů. Lékaři proto před plánovanou transfuzí nepostupují pouze podle jednoduché tabulky, ale provádějí také laboratorní vyšetření kompatibility. Americký Červený kříž uvádí, že bezpečnost transfuze závisí na pečlivém určení krevní skupiny a křížové zkoušce.
Kdo může komu darovat krev
Často zveřejňovaný přehled kompatibility platí pro převod červených krvinek a pouze ve zjednodušeném systému AB0. Skupina A může přijímat červené krvinky od skupin A a 0, zatímco darovat může skupinám A a AB. U skupiny B funguje stejné pravidlo s kombinacemi B a 0.
Lidé se skupinou 0 nemají na červených krvinkách antigen A ani B. V rámci systému AB0 mohou jejich červené krvinky dostat všechny skupiny, sami však přijímají pouze skupinu 0. Skupina AB naopak může v rámci AB0 přijmout červené krvinky od všech skupin, darovat je ale může pouze příjemcům s AB.
Tím však pravidla nekončí. Za univerzálního dárce červených krvinek se považuje až skupina 0 negativní, nikoli jakákoliv skupina 0. Univerzálním příjemcem červených krvinek je AB pozitivní. U krevní plazmy funguje kompatibilita odlišně a za univerzálního dárce plazmy se považuje skupina AB.
O vhodné krvi vždy rozhodují zdravotníci na základě laboratorních testů. Zjednodušená tabulka proto nemůže sloužit jako návod pro konkrétní zdravotní situaci.
Teorie osobnosti vznikla jako kulturní fenomén
Představa, že krevní skupina určuje povahu, je rozšířená především v Japonsku a některých dalších zemích východní Asie. V Japonsku se tato myšlenka dostala do knih, seznamovacích profilů, marketingu i populární kultury.
Podle tradičních popisů mají být lidé se skupinou A trpěliví, citliví, loajální a zodpovědní. Skupině B se připisuje kreativita, zvídavost, síla a dobrodružná povaha. Lidé se skupinou 0 mají údajně působit optimisticky, společensky a organizačně schopně. Skupina AB bývá popisována jako racionální, starostlivá a umělecky založená, ale také nerozhodná.
Takové charakteristiky mohou znít překvapivě přesně. Jsou ovšem dostatečně obecné na to, aby se v nich našlo velké množství lidí. Podobným způsobem fungují také některé horoskopy a osobnostní kvízy.
Průzkum s více než 1 500 účastníky, který popisuje britská transfuzní služba NHS Blood and Transplant, neprokázal spojení mezi krevními skupinami a zkoumanými povahovými rysy. Dostupné studie přinášejí nejednotné výsledky a celkově neposkytují přesvědčivý důkaz, že by ze skupiny A, B, AB nebo 0 bylo možné spolehlivě vyčíst osobnost.
