Uklízíte, přesouváte věci a pravidelně plníte pračku, přesto se váš domov během několika dnů vrátí do původního stavu? Nemusí to automaticky znamenat lenost. Podle psychologických výzkumů může svou roli sehrávat také nižší míra svědomitosti – vlastnosti, která ovlivňuje plánování, organizaci i schopnost dotahovat drobné úkoly.
Nepořádek nevzniká pouze nedostatkem úklidu
Na první pohled vypadá řešení jednoduše. Když je doma nepořádek, stačí přece uklidit. Jenže mnoho lidí dobře zná situaci, kdy věnují úklidu celé odpoledne, a za několik dnů mají znovu přeplněnou kuchyňskou linku, oblečení na židli a hromadu papírů na stole.
Problém často není v samotném úklidu, ale v každodenních návycích. Domácnost se totiž neudržuje jednou velkou akcí. Pořádek vzniká díky desítkám nenápadných rozhodnutí: vrátit hrnek do kuchyně, pověsit bundu, vyřídit dopis nebo dát použitou věc okamžitě na její místo.
Právě zde může vstupovat do hry svědomitost.
Co psychologové myslí svědomitostí
Svědomitost patří mezi pět základních osobnostních rysů známých jako model Big Five. Neznamená pouze to, zda je člověk poctivý nebo spolehlivý. Zahrnuje také schopnost plánovat, organizovat si čas, udržovat systém, ovládat impulzy a dokončovat zahájené úkoly.
Lidé s vyšší mírou svědomitosti zpravidla snáze dodržují rutiny. Když něco použijí, častěji to hned vrátí na místo. Drobné povinnosti vyřizují průběžně, takže se jim nehromadí. Člověk s nižší mírou této vlastnosti může naopak častěji jednat podle okamžité nálady a úkol odložit se slovy: „Udělám to později.“
To ovšem není morální selhání ani definitivní nálepka. Osobnostní rysy existují na škále a pořádkumilovnost je pouze jednou z jejich částí. Člověk může být vynikající a spolehlivý pracovník, ale doma mu pravidelnost jednoduše nevydrží.
Hlavním problémem může být odkládání
Výzkumy opakovaně nacházejí souvislost mezi nižší svědomitostí a silnější tendencí k prokrastinaci. V domácnosti se přitom neodkládají pouze velké povinnosti. Častěji jde o malé úkoly, které vypadají téměř bezvýznamně.
Jedno tričko na židli nepůsobí jako problém. Stejně tak jeden talíř ve dřezu nebo účtenka položená na komodě. Jenže každé takové rozhodnutí vytváří další drobný dluh. Jakmile se věci nahromadí, úklid začne působit jako několikahodinová práce, do které se člověku pochopitelně nechce.
Vzniká nepříjemný kruh. Odkládání způsobí nepořádek, nepořádek vyvolá pocit zahlcení a zahlcení vede k dalšímu odkládání. Člověk přitom může mít dojem, že uklízí neustále, protože opakovaně řeší následky místo každodenního systému.
