Ne každý člověk, který se k nám chová mile, musí mít automaticky dobré úmysly. Někdy se problematické chování projeví až po delší době – například potřebou kontroly, manipulací, opakovaným lhaním nebo zvláštní radostí z našich neúspěchů. Jeden jednotlivý projev samozřejmě nikoho nedělá „zlým člověkem“, pokud se ale několik podobných vzorců pravidelně opakuje, může být dobré zpozornět.
1. Vaše problémy ho překvapivě těší
Skutečný přítel nemusí pokaždé dokonale vědět, co říct, ale obvykle mu záleží na tom, jak se cítíte. Podezřelé proto může být, pokud někdo při vašich neúspěších očividně ožije.
Může například zlehčovat vaše trápení, připomínat vám chyby ve chvíli, kdy jste zranitelní, nebo působit až nezvykle spokojeně, když se vám něco nepodaří.
Ještě výraznějším varovným signálem je situace, kdy člověk nejprve přispěje ke vzniku konfliktu a následně sleduje jeho následky s viditelným uspokojením.
Pozor je ale třeba dávat na ukvapené závěry. Nervózní úsměv, nevhodná poznámka nebo jedna špatně zvládnutá reakce ještě nemusí nic dokazovat. Podstatný je opakující se vzorec chování.
2. Potřebuje mít všechno pod kontrolou
Dalším znakem problematického vztahu může být neustálá potřeba řídit druhé.
Na začátku může takový člověk působit pouze rozhodně nebo starostlivě. Postupem času ale začne zasahovat do toho, s kým se vídáte, kam chodíte, co si máte myslet nebo jak máte trávit svůj čas.
Kontrola může být nenápadná. Někdy přichází prostřednictvím výčitek, urážení, žárlivosti nebo vět typu: „Kdybys mě měl opravdu rád, tak bys to neudělal.“
Zdravý vztah přitom ponechává oběma lidem určitý prostor a respektuje jejich rozhodnutí. Jestliže někdo vyžaduje absolutní poslušnost a každý nesouhlas vnímá jako útok, stojí za to zamyslet se nad tím, zda je takový vztah skutečně vyvážený.
3. Neustále mění své příběhy
Pravdu čas od času přikrášlí téměř každý. Úplně jiná situace nastává, pokud je lhaní běžnou součástí komunikace.
Takový člověk může stejnou událost pokaždé popisovat jinak, zapírat vlastní předchozí výroky nebo vytvářet nové verze příběhu podle toho, co se mu právě hodí.
Výsledkem bývá zmatek. Začnete přemýšlet, jestli jste něco špatně pochopili nebo si to nepamatujete jinak.
Důležité je sledovat především dlouhodobou konzistenci. Jedna nepřesnost nemusí znamenat vůbec nic. Pokud ale člověka opakovaně přistihnete při vědomých lžích a on pokaždé vytvoří nové vysvětlení, důvěra se postupně rozpadá.
