Zvířata nás fascinují už od pradávna – objevují se v pohádkách, legendách i lidových pořekadlech. Jenže právě z těchto příběhů často vznikají mýty, které nemají s realitou mnoho společného. Některé z nich jsou neškodné, jiné mohou zvířatům dokonce škodit. Pojďme si rozebrat několik rozšířených tvrzení o zvířatech, kterým lidé stále věří, i když jsou to jen čiré nesmysly.
1. Zlatá rybka má paměť jen tři vteřiny
Tento mýtus je extrémně rozšířený – lidé často tvrdí, že zlaté rybky mají paměť jen na pár vteřin, a proto se prý ve své nádrži nikdy nenudí. Skutečnost je ale úplně jiná. Výzkumy ukazují, že zlaté rybky si dokážou pamatovat informace i několik měsíců. Jsou schopné se učit, rozeznat své majitele a dokonce reagovat na zvuková znamení. Takže až příště budete koukat do akvária, věřte, že rybka si vás možná velmi dobře pamatuje.
2. Netopýři jsou slepí
„Slepý jako netopýr“ je rčení, které už samo o sobě šíří omyl. Pravda je, že netopýři vidí – a někteří druhy dokonce velmi dobře. Kromě zraku ale používají i echolokaci, tedy schopnost orientovat se podle odrazu zvuku. Tato dovednost je tak přesná, že netopýři mohou chytat hmyz za letu i ve tmě. Slepí rozhodně nejsou – jen používají kombinaci smyslů, která je pro člověka těžko představitelná.
3. Psi vidí jen černobíle
Tento mýtus má také tuhý kořínek. Pravda je, že psi nevidí svět úplně jako my, ale rozhodně nevidí jen černobíle. Mají menší barevné spektrum než lidé – místo tří druhů barevných receptorů mají pouze dva. To znamená, že vnímají hlavně odstíny modré a žluté, ale například červenou barvu nerozeznají. Takže barevný svět existuje i pro psy, jen v jiném podání.
4. Kočky jsou samotářské a necítí k lidem lásku
Mnoho lidí považuje kočky za chladné a nezávislé tvory, kteří se o člověka zajímají jen tehdy, když mají hlad. Přestože jsou kočky méně „nápadné“ ve vyjadřování emocí než psi, citový vztah k člověku rozhodně mají. Výzkumy ukázaly, že kočky si vytvářejí silné vazby na své majitele, sledují jejich chování a často se snaží o interakci. Jen to dělají jemněji – třeba tím, že si lehnou poblíž vás nebo na vás upřeně hledí.
5. Sovy jsou nejmoudřejší zvířata
Sovy mají pověst moudrých tvorů už od dob starověkého Řecka, kde byla sova symbolem bohyně moudrosti Athény. Jenže v reálu se nejedná o nějaké geniální ptáky. Jejich mozek je přizpůsobený hlavně k lovu – mají výborný zrak a sluch, ale v oblasti učení nebo řešení problémů zaostávají za mnoha jinými druhy ptáků, například havrany nebo papoušky. Moudrost sov je tedy spíš poetická představa než fakt.
6. Krávy jsou hloupá, líná zvířata
Další z častých předsudků, který se nezakládá na pravdě. Krávy mají sociální inteligenci, dokážou rozpoznat jiné krávy i lidi, vytvářejí přátelství a dokonce i rivality. Umějí se učit, řešit jednoduché úkoly a mají dobrou paměť. Někdy se dokonce projevují známky empatie – například když jedna kráva ztratí tele, ostatní ji mohou „utěšovat“. O jejich „hlouposti“ tak nemůže být řeč.
7. Chameleoni mění barvu kvůli maskování
Tento omyl učí dokonce i některé učebnice. Ve skutečnosti chameleoni nemění barvu primárně kvůli maskování, ale kvůli komunikaci a regulaci teploty. Barva jejich těla se mění podle nálady, zdraví, stresu nebo potřeby absorbovat/odrážet teplo. Pokud se chameleon bojí, může ztmavnout, při páření se naopak zbarvuje výrazně, aby přilákal partnera.
Závěrem
Zvířata jsou často jiná, než si myslíme – složitější, inteligentnější a emocionálně vyspělejší. Mýty o nich přetrvávají hlavně proto, že je opakujeme bez ověření. Ale právě pochopením jejich skutečné podstaty můžeme jako lidé růst – a navíc se naučíme žít s ostatními tvory této planety s větší úctou a respektem.
Takže až příště uslyšíte nějaké „faktické“ tvrzení o zvířeti, zkuste se zeptat: „Je to skutečně pravda?“
