Spor není jen o tom, zda čas střídat
Dalším problémem je otázka, který čas by měl po případném zrušení zůstat natrvalo.
Členské státy si mohou samy zvolit své standardní časové pásmo. Evropská komise původně počítala s tím, že státy by se mohly rozhodnout, zda chtějí dlouhodobě používat čas odpovídající dnešnímu letnímu období, nebo svůj standardní čas.
To ale vytváří praktický problém.
Pokud by sousední země zvolily rozdílné režimy bez koordinace, mohlo by to komplikovat přeshraniční dopravu, obchod nebo jízdní řády. I proto evropské instituce zdůrazňují, že případné ukončení změn musí být koordinované.
Téma se vrátilo na evropský stůl
Po několika letech téměř bez pohybu se otázka znovu otevřela.
Během polského předsednictví Rady EU v roce 2025 byl diskutován návrh dvouletého celoevropského testu trvalého letního času. Členské státy ale požadovaly další analýzu dopadů.
Evropská komise proto v únoru 2026 spustila novou studii, která má posoudit praktické, právní a další dopady případného konce střídání času.
Hotová má být do konce roku 2026. Jejím cílem není jednoduše rozhodnout, zda je lepší letní nebo standardní čas, ale dodat podklady pro další politické rozhodování.
To znamená, že ani letos zatím nelze říct, kdy přesně střídání času definitivně skončí.
Rada EU stále uvádí, že žádný konečný termín stanoven nebyl.
Proč je změna času kontroverzní
Debata se netýká pouze pohodlí.
Evropský parlament při projednávání návrhu upozorňoval na poznatky chronobiologie, podle kterých může posun času narušovat cirkadiánní rytmus. V přijaté pozici zmiňoval možné souvislosti například s kardiovaskulárními problémy a dalšími zdravotními dopady, přičemž citlivější mohou být děti nebo starší lidé.
Biologické hodiny člověka se přirozeně řídí zejména světlem a pravidelným střídáním dne a noci. Právě světlo je hlavním signálem, který synchronizuje vnitřní rytmus organismu s okolním prostředím.
To je také jeden z argumentů lidí, kteří dávají přednost trvalému standardnímu času.
Na druhé straně zastánci letního času oceňují delší světlé večery během jara a léta, které mohou lidé využít po práci.
Evropané chtěli střídání času většinově zrušit
Silný impuls k původnímu návrhu přišel také od veřejnosti.
Evropská komise v roce 2018 uspořádala rozsáhlou veřejnou konzultaci, které se zúčastnilo přibližně 4,6 milionu lidí. Zhruba 84 procent odpovědí podporovalo konec střídání času.
Výsledek je ale potřeba interpretovat opatrně.
Nešlo o reprezentativní průzkum obyvatel Evropské unie. Účast byla dobrovolná a mezi jednotlivými zeměmi se výrazně lišila.
Přesto šlo o historicky mimořádně silnou odezvu a právě ona pomohla nastartovat legislativní návrh na změnu systému.
Co tedy platí pro rok 2026
Pro letošek je situace jasná.
V neděli 25. října 2026 ve 3:00 ráno se hodiny vrátí na 2:00 a Česko přejde ze středoevropského letního času na standardní středoevropský čas.
Střídání času jako takové zatím nekončí.
Evropská unie dál hledá společné řešení a nový podklad pro debatu má přinést studie Evropské komise dokončovaná do konce letošního roku. Dokud se členské státy a Evropský parlament neshodnou na konečném znění pravidel, budou se hodiny měnit dál.
Použité zdroje:
- Evropská komise – pravidla pro letní čas a stav návrhu na jeho zrušení. Mobility and Transport
- Rada Evropské unie – aktuální stav legislativy o sezónních změnách času. Rada Evropské unie
- Evropská komise – potvrzené termíny změn času v roce 2026. Zastúpenie na Slovensku
- Rada EU – studie o možném ukončení střídání času spuštěná v roce 2026. Data Consilium
- Evropský parlament – pozice z roku 2019 a argumenty související se zdravím a biologickými rytmy.
