První dojem vzniká překvapivě rychle
Lidé si vytvářejí základní úsudek o neznámém obličeji během velmi krátké chvíle. Výzkum Janine Willisové a Alexandera Todorova ukázal, že některá hodnocení se objevovala už po zobrazení obličeje na desetinu sekundy.
Delší pozorování potom první dojem nemuselo zásadně změnit, spíše posilovalo jistotu účastníků v jejich hodnocení. Takto rychlý úsudek ovšem nemusí být správný. Jde pouze o okamžitý odhad založený na omezeném množství informací.
Během osobního setkání navíc člověk nevnímá jen tvář. Do výsledného dojmu vstupuje tón hlasu, řeč těla, tempo mluvení, humor nebo ochota zapojit druhého do konverzace. Přitažlivost se proto může během několika minut výrazně změnit.
Někdo, kdo na fotografii nevzbudí velkou pozornost, může při osobním setkání zapůsobit bezprostředností a příjemným hlasem. Naopak působivý vzhled nemusí stačit, pokud je konverzace jednostranná nebo nepříjemná.
Přirozenost bývá silnější než dokonalost
První schůzka může vyvolávat nervozitu, kvůli které se lidé snaží ukázat pouze svou nejlepší stránku. Hlídají každé slovo, potlačují vlastní názory a soustředí se na to, aby neudělali žádnou chybu.
Přílišná kontrola ale může působit nepřirozeně. Běžné zaváhání, drobný přeřek nebo přiznaná nervozita nejsou automaticky nedostatkem. Mohou naopak ukázat, že protějšek nehraje předem připravenou roli.
Přirozenost přitom neznamená sdělit během prvních minut všechny osobní problémy. Jde spíše o soulad mezi tím, co člověk říká, a jak se při tom chová. Pokud se žena necítí dobře, nemusí předstírat nepřetržité nadšení jen proto, aby udělala dojem.
Humor a úsměv pomáhají, nesmějí však být povinností
Společný humor může rychle zmírnit napětí a vytvořit dojem, že si dva lidé rozumějí. Podobně funguje přirozený úsměv, který signalizuje otevřenost a přátelské naladění.
Ani zde však neexistuje univerzální pravidlo. Někdo oceňuje živou konverzaci a hlasitý smích, jinému více vyhovuje klidnější člověk. Snaha být za každou cenu zábavná proto nemusí fungovat.
Mnohem důležitější je vzájemnost. Pokud se oba smějí podobným věcem a nikdo nemusí svou reakci předstírat, může to být známkou společného naladění. Stejně cenné může být i příjemné ticho, které není potřeba okamžitě vyplňovat.
Neexistuje vlastnost, která přitáhne každého muže
Muži netvoří jednu skupinu se stejnými preferencemi. To, co jeden považuje za okouzlující, může na jiného působit neutrálně. Záleží na osobnosti, zkušenostech, momentálním rozpoložení i na tom, jaký typ vztahu člověk hledá.
Výzkumy proto popisují průměrné tendence, nikoliv návod na získání konkrétního člověka. Nelze z nich vyvodit, že žena musí být neustále milá, ustupovat nebo potlačovat vlastní hranice.
Nejsilnějším signálem během prvních minut může být jednoduše pocit, že se obě strany skutečně zajímají jedna o druhou. Vzhled otevře dveře k prvnímu kontaktu, ale o chuti pokračovat často rozhodne až samotná konverzace.
Použité zdroje
- PubMed – Why Do Men Prefer Nice Women? Gender Typicality Mediates the Effect of Responsiveness on Perceived Attractiveness in Initial Acquaintanceships
- Society for Personality and Social Psychology – Responsiveness and počáteční přitažlivost
- PubMed – First Impressions: Making Up Your Mind After a 100-ms Exposure to a Face
- Princeton University – Výzkum rychlého vytváření prvního dojmu
