Pamatujete si ještě na ten chvíle, kdy jste z obchodu nesli bochník čerstvě upečeného chleba a jeho lákavá vůně vás nutila ho ochutnat už cestou domů? Byl to chlebíček s nezaměnitelnou chutí, který byl výjimečný nejen svou jednoduchostí, ale také svou čerstvostí, kterou si pamatujeme dodnes. Proč si na tyto chutě vzpomínáme a jaké byly typické způsoby, jak si tento chlebový poklad vychutnat?
Kousek chleba, který chutnal jinak
Za dob socialismu měl chleb zvláštní postavení. Nebyl to jen každodenní doplněk k jídlu, ale symbol jednoduchosti a pohody. Málokteré děti vůbec dorazily domů s celým bochníkem, protože jeho chuti nešlo odolat. Měkká střída a křupavá kůrka byly dokonalým spojením, které si zamilovali malí i velcí.
Chleba a dětská tvořivost
Chleb tehdy nebyl jen základem snídaně či večeře, ale také zdrojem dětské fantazie. Doma se všichni snažili přípravit si něco vlastního. Kdo měl trochu džemu a mléka, mohl si dopřát jednoduchý, ale výtečný pokrm. Jiní, kteří chtěli ušetřit, si krajíc chleba namočili do vody a posypali cukrem. Tento jednoduchý trik dával chlebu sladký nádech, který byl opravdovým požitkem.
Pokračování na další stránce.