Ve škole probírají děti povolání svých tatínků.
Jaroušek říká: „Můj tatínek je pekař.“
Anička: „Můj tatínek je ředitel.“
Vlastík: „Můj tatínek je doktor.“
Přihlásí se Pepíček a smutně říká: „Můj tatínek je taxíkář.“
Paní učitelka se zeptá: „A proč to říkáš tak smutně, Pepíčku, vždyť taxíkář je také užitečné zaměstnání.“
Pepíček odpoví: „Když ona si maminka tenkrát zapomněla napsat číslo toho taxíku.“