Takhle se jeden fotrik rano doma probudi, v hlave busej permonici, v puse jak v torbe na zmije; otevre oko a na nocnim stolku dva aspiriny a sklenice vody. Posadi se a vidi na zidli vyzehlena kosile, kravata, kalhoty, vedle stojej vyblejskany boty. Nahore lezi cedulka: „Milacku, snidani mas na stole, jela jsem nakupovat. Miluji Te!“
Tak se oblikne, jde do kuchyne a na stole slanina s vejci, cerstve upeceny rohliky a noviny vedle talire. Jeho syn snida, tak se ho pta: „Co se tady, proboha, stalo?“
„Prisel’s domu ve tri rano, ozralej na plech a vubec jsi nevedel co delas. Vyvratils dvere, rozbil zidli, nablil v predsini a udelal sis monokl o roh stolu.“
„No ale to nedava zadnej smysl, proc mam pripravenou snidani a to vsechno?“
„Jo tohle? To kdyz te mama odvlekla do koupleny a snazila se te svliknout, tak’s ji rek:
Ruce pryc, damo, ja jsem stastne zenatej.“
