Vtipy mají dlouhou historii, sahající až do starověku. První známé vtipy pocházejí ze starověkého Egypta a Řecka. Vtipy byly často používány k zesměšňování mocných nebo k vyjádření kritiky společenských poměrů. V antice byly vtipy také součástí divadelních her a zábavy na hostinách. Postupem času se vtipy rozšířily do všech kultur a staly se nedílnou součástí lidské komunikace.
Historické kořeny
Vtipy byly nejen prostředkem zábavy, ale také nástrojem společenské kritiky. V antickém Řecku byly známé „komos“, což byly průvody plné zpěvů a posměšných veršů. Římský básník Martial je známý svými epigramy, které často obsahovaly satirické vtipy.
Dnes jsou vtipy všudypřítomné a nacházejí se v různých formách – od slovních hříček, přes karikatury, až po stand-up komedii. Moderní technologie umožnila šíření vtipů rychlostí blesku prostřednictvím sociálních sítí a internetu.
Přijde blondýnka k pastýři a ptá se ho: „Neprodal byste mi jednu ovečku?“
Pastýř: „Neprodal, protože co tak čtu a vím, tak vy blondýnky nejste moc chytré, a tak byste se o ní určitě nedokázala dobře starat.“
Blondýnka se naštve a odejde. Nabarví si vlasy na černo, vymění si oblečení a potom se vrátí k pastýři, že chce koupit ovci.
Přijde blondýnka k pastýři a ptá se ho: „Neprodal byste mi jednu ovečku?“
Pastýř: „Neprodal, protože co tak čtu a vím, tak vy blondýnky nejste moc chytré, a tak byste se o ní určitě nedokázala dobře starat.“
Blondýnka se naštve a odejde. Nabarví si vlasy na černo, vymění si oblečení a potom se vrátí k pastýři, že chce koupit ovci.
Pastýř navrhne: „Pokud uhodnete, kolik mám ovcí, tak vám jednu dám.“
„Myslím, že jich tu máte 101.“
„Ano, správně. Tak si vyberte tu, která se vám nejvíc líbí…“
Slečna tedy poděkuje, popadne jednu ovci a chystá se odejít.
„Malý moment,“ povídá pastýř a pokračuje: „Když uhodnu pravou barvu vašich vlasů, vrátíte mi mého ovčáckého psa?“
