Vtipy mají dlouhou historii, sahající až do starověku. První známé vtipy pocházejí ze starověkého Egypta a Řecka. Vtipy byly často používány k zesměšňování mocných nebo k vyjádření kritiky společenských poměrů. V antice byly vtipy také součástí divadelních her a zábavy na hostinách. Postupem času se vtipy rozšířily do všech kultur a staly se nedílnou součástí lidské komunikace.
Historické kořeny
Vtipy byly nejen prostředkem zábavy, ale také nástrojem společenské kritiky. V antickém Řecku byly známé „komos“, což byly průvody plné zpěvů a posměšných veršů. Římský básník Martial je známý svými epigramy, které často obsahovaly satirické vtipy.
Dnes jsou vtipy všudypřítomné a nacházejí se v různých formách – od slovních hříček, přes karikatury, až po stand-up komedii. Moderní technologie umožnila šíření vtipů rychlostí blesku prostřednictvím sociálních sítí a internetu.
Mladík šel lesem, bylo děsné horko, a když procházel kolem krásné lesní tůňky, dostal chuť se trochu vykoupat. Ale neměl plavky. Protože široko daleko nikoho neviděl, tak si na břehu odložil oblečení a šel si zaplavat bez plavek.
Dva policisté vyjdou pozdě v noci z restaurace a vidí, jak jim v dálce mizí posledního autobus. „Co budeme dělat, tady taxíky nejezdí, jak se teď dostaneme domů?“, běduje jeden.
„Víš co, tady jsou garáže dopravních podniků, vlezeme tam a jeden autobus si vypůjčíme.“
„Tak dobrá“, souhlasí první policista, „tak běž pro autobus, já budu hlídat.“
Druhý policista tam vleze a když se půl hodiny nic neděje, vydá se ten první za ním.
„Co se děje?“
„Ale, nemůžu najít dvaadvacítku. Budeme muset ukrást třicetčtyřku a vystoupit u kostela.“
