Vtipy mají dlouhou historii, sahající až do starověku. První známé vtipy pocházejí ze starověkého Egypta a Řecka. Vtipy byly často používány k zesměšňování mocných nebo k vyjádření kritiky společenských poměrů. V antice byly vtipy také součástí divadelních her a zábavy na hostinách. Postupem času se vtipy rozšířily do všech kultur a staly se nedílnou součástí lidské komunikace
Historické kořeny
Vtipy byly nejen prostředkem zábavy, ale také nástrojem společenské kritiky. V antickém Řecku byly známé „komos“, což byly průvody plné zpěvů a posměšných veršů. Římský básník Martial je známý svými epigramy, které často obsahovaly satirické vtipy.
Dnes jsou vtipy všudypřítomné a nacházejí se v různých formách – od slovních hříček, přes karikatury, až po stand-up komedii. Moderní technologie umožnila šíření vtipů rychlostí blesku prostřednictvím sociálních sítí a internetu.
Ve městě se koná anketa první pomoci. Televizní tým zastaví mladíka a ptají se: „Uměl by jste poskytnout první pomoc?“ – „Myslím, že ano…“
Do baru přijde krásna ženská, opře se o pult a koketně kývne na barmana, který na ni může oči nechat. Ten se přiřítí a čím ze jako může pomoci. Ona mu zajede oběma rukama do vousu až mu z toho naskočí husí kůže, pomalu se těma vousama probíra a zapřede: „Vy jste majitel tohohle baru?“ „N..n..ne“ vydechne barman. Ta ženska mu sjede rukama z vousu do vlasu, pomalu mu je čuchá a zavrní: „A kdypak přijde majitel?“ „N..n..nevim“ kokta barman v sedmém nebi. „Tak až se vráti,“ zašepta ta ženska zatímco mu zasouvá prostřednik do pusy aby ho mohl cucat, „tak mu vyřidte, ze na záchode není papir.
