V Sobotu sem seděl v hospodě u Nás na malé vesničce a přišel čas, kdy se začínají v hospodě scházet štamgasti, tak sem si výjimečně přisedl, myslím že každý z Vás asi atmosféru u tohoto stolu zná, dali jsme si pár piv, a vtipy začaly létat vzduchem! Mě nejvíce zaujmul tento, který sem Vám zde předal a tak Vám přejí hezký den.
Stojí v parku dvě sochy naproti sobě. Stojí 100, 200, 300 let a přiletí k nim anděl a povídá: „Když tady tak dlouho stojíte, dám Vám pro radost půl hodiny lidského života. Můžete si dělat, co chcete.“ Sochy obživnou, mrknou na sebe a už upalujou do křoví.
Stojí v parku dvě sochy naproti sobě. Stojí 100, 200, 300 let a přiletí k nim anděl a povídá: „Když tady tak dlouho stojíte, dám Vám pro radost půl hodiny lidského života. Můžete si dělat, co chcete.“ Sochy obživnou, mrknou na sebe a už upalujou do křoví. Po chvíli se ozývají různé zvuky, pochichtávání a za čtvrt hodiny celé šťastné vylezou. Anděl jim říká: „Ještě máte čtvrt hodiny, můžete jít znovu.“ Tak sochy jdou znovu a ta jedna povídá: „Ale teď to uděláme obráceně, ty budeš držet holuba a já se na něj vys*ru.“
