Za tento zvyk může britský král Eduard VII, který panoval v letech 1901 až 1910. Byl to obrovský požitkář, který denně vykouřil dvanáct doutníku a rád jedl. Není tedy žádným překvapením, že jeho břicho bylo obrovské a nafouklé. Nezapnout si spodní knoflík u saka pro něj byla nutnost. Saka se později stala i náhradou za klasické jezdecké kabáty, které se na koních nedaly z praktických důvodů ani dopnout.
U svršků, které mají dva knoflíky, zapínáte tedy vždy ten horní, ten spodní nikdy. Dalším pravidlem je, že pokud má sako knoflíky tři, zapínáte první podle potřeby, druhý vždy, ale třetí nikdy. Návrháři obleků si jsou tohoto zvyku vědomi, takže dokonce látku přizpůsobují tomu, aby saka a vesty vypadaly co nejlépe, když je knoflík rozepnutý. Nezapomínejte také na to, že v případě že stojíte, je sako zapnuté, když sedíte tak naopak.
