Spojené státy se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží znovu rozhýbat diplomatická jednání o válce na Ukrajině. Americký plán má v nejbližší fázi stát na třech bodech: vzájemném zastavení útoků na energetickou infrastrukturu, obnovení bezpečného vývozu obilí přes Černé moře a novém jednání mezi USA, Ukrajinou a Ruskem. Kyjev tvrdí, že je k energetickému příměří připraven, postoj Moskvy zůstává nejistý. Axios
Diplomatické snahy kolem války na Ukrajině se po několikaměsíčním útlumu znovu dostávají do popředí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Axios popsal tři konkrétní kroky, které podle něj nyní prosazuje administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Prvním je omezení útoků na energetickou infrastrukturu, druhým obnovení černomořského koridoru pro vývoz zemědělských produktů a třetím nové trojstranné jednání mezi Washingtonem, Kyjevem a Moskvou. Jako jedno z možných míst rozhovorů se podle Zelenského objevilo Abú Zabí.
Bílý dům veřejně potvrdil, že se Trump 22. září v New Yorku se Zelenským setkal, podrobný tříbodový plán však na svých zveřejněných stránkách samostatně nepopsal. Informace o jeho konkrétní podobě tedy v tuto chvíli vycházejí především ze Zelenského rozhovoru pro Axios.
Energetické příměří je nyní hlavním tématem
Nejkonkrétnějším bodem je dohoda o vzájemném neútočení na energetická zařízení.
„Na stole je nyní návrh: energetické příměří. Jsme připraveni,“ řekl Zelenskyj Axiosu. Podle jeho verze přišel návrh z americké strany a měl by platit pro obě země. Axios
V praxi by taková dohoda měla omezit ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a zároveň ukrajinské údery na ruská energetická zařízení, včetně ropného sektoru.
Zelenskyj už dříve veřejně spojoval případnou deeskalaci právě s energetikou a exportem potravin. Před zimou současně upozorňuje na potřebu chránit ukrajinskou energetickou síť před dalšími ruskými raketovými a dronovými útoky. Axios
Reuters před setkáním Trumpa se Zelenským rovněž informoval, že energetické příměří má být jedním z hlavních témat jednání. Rusko podle této zprávy v té době neprojevovalo jasnou ochotu přestat s útoky na ukrajinskou infrastrukturu.
Druhým bodem je Černé moře
Washington podle Zelenského usiluje také o obnovení stabilního koridoru pro vývoz ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů přes Černé moře.
Pro Ukrajinu má námořní export zásadní ekonomický význam. Kyjev v září opakovaně upozorňoval, že bezpečnost námořní dopravy patří mezi největší problémy při vývozu obilovin a dalších zemědělských komodit.
Zelenskyj o této otázce jednal také s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Ukrajinská prezidentská kancelář 24. září uvedla, že oba politici řešili bezpečnost v Černém moři a možnosti plného obnovení námořního exportního koridoru.
Kyjev podmiňuje stabilní fungování trasy především omezením ruských útoků na přístavy a další infrastrukturu. Zelenskyj zároveň naznačil, že v případě vzájemné dohody by Ukrajina mohla omezit své dálkové údery.
USA chtějí dostat všechny tři strany k jednomu stolu
Třetím bodem je obnovení přímého vyjednávacího formátu zahrnujícího Spojené státy, Ukrajinu a Rusko.
Podle Zelenského Američané zvažovali jako možné místo Abú Zabí. Ve hře má být nejprve schůzka vyjednávacích týmů, nikoliv nutně okamžité setkání Trumpa, Zelenského a ruského prezidenta Vladimira Putina.
Ukrajinský prezident zároveň uvedl, že by uvítal i jednání přímo na úrovni hlav států. Za jednu z možných příležitostí označil prosincový summit G20 v Miami.
Oživení diplomatické aktivity podle Axiosu začalo už koncem srpna návštěvou ředitele CIA Johna Ratcliffa v Moskvě. Ratcliffe tam podle zdrojů obeznámených s jednáním otevřel také možnost budoucí schůzky Trumpa, Putina a Zelenského.
Následovaly kontakty Trumpových vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera s ruskou i ukrajinskou stranou. Zelenskyj uvedl, že po rozhovorech s Putinem byli oba američtí vyslanci optimističtí a tvrdili, že diplomatický posun může být blízko. Ukrajinský prezident ale podle vlastních slov zůstal skeptický.
Moskva zatím brzdí očekávání
Z ruské strany přicházejí podstatně zdrženlivější signály.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tento týden uvedl, že podle Moskvy zatím nejsou vytvořeny podmínky pro přechod k mírovým jednáním. Současně tvrdil, že Rusko zůstává jednáním otevřené.
To je v kontrastu s optimismem, který podle Zelenského vyjadřovali američtí vyjednavači po svých kontaktech v Moskvě.
Zda Rusko přistoupí na energetické příměří, obnovení bezpečnějšího režimu v Černém moři nebo nový trojstranný formát, proto zatím není jasné.
Jednání pokračují, dohoda ale zatím není
Ruská plnohodnotná invaze na Ukrajinu začala v únoru 2022 a válka je nyní v pátém roce. Přestože během této doby proběhlo několik kol jednání a pokusů o dílčí dohody, trvalé příměří uzavřeno nebylo.
Současná americká iniciativa se podle dostupných informací soustředí spíše na jednotlivé kroky, které by mohly snížit intenzitu konfliktu a vytvořit prostor pro další jednání, než na okamžitou komplexní mírovou dohodu.
Zelenskyj dal najevo, že Ukrajina je připravena jednat o omezení útoků na energetickou infrastrukturu a podporuje také obnovení bezpečnějšího exportu přes Černé moře. Moskva však zatím veřejně nepotvrdila, že by se všemi navrženými body souhlasila.
Zdroje
- Axios – rozhovor s Volodymyrem Zelenským, 23. září 2026 Axios
- Kancelář prezidenta Ukrajiny – jednání o bezpečnosti v Černém moři a exportu potravin Prezident Ukrajiny
- Kancelář prezidenta Ukrajiny – ochrana energetické infrastruktury před zimou Prezident Ukrajiny
- Reuters – jednání Trumpa a Zelenského a energetické příměří Reuters
- Bílý dům – setkání Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v New Yorku
- zdroj fotografii : Instagram.com
