Zatímco média každou podzimní sezonu zaplavují titulky o třeskutých mrazech nebo naopak rekordně teplé zimě, rakouský meteorolog Marcus Wadsak se rozhodl věci pojmenovat bez příkras. Na svém facebookovém profilu vysvětlil, proč jsou dlouhodobé předpovědi pro střední Evropu přinejmenším problematické – a jednu konkrétní věc přesto říct dokázal.
Proč předpovědi na celou zimu nefungují
Sezónní předpovědi mají smysl především v přímořských oblastech, kde počasí z velké míry řídí mořské proudy. Tam lze dopředu odhadnout, jaké podmínky nastané klima přinese. Střední Evropa – a tedy i Česko – ale funguje jinak.
„Tady v Evropě počasí určují systémy vysokého a nízkého tlaku vzduchu a fronty, které se objevují více či méně náhodně. Počasí lze tak předpovídat jen týden nebo deset dní dopředu,“ vysvětlil Wadsak. Jinými slovy: kdo vám dnes slibuje, jaký bude leden, pracuje spíše s dojmy než s daty.
Co na tom mění El Niño
V diskusích o zimním počasí se pravidelně objevuje fenomén El Niño – atmosferický jev vznikající v Tichém oceánu, jehož důsledky se mohou projevit po celém světě. V médiích bývá prezentován jako klíč k pochopení toho, co nás čeká.
I tady ale Wadsak tlumí očekávání. Přestože El Niño globálně prokazatelně ovlivňuje rozložení teplot a srážek, pro přesnou předpověď konkrétní středoevropské zimy to nestačí. Systémy tlakových výší a front, které nad naším územím rozhodují o počasí ze dne na den, prostě nelze spolehlivě odhadnout na měsíce dopředu.
Pokračování na další straně
