Co se děje s duší po 40. dni
Pokud duše projde pokušením ďábla,“ jsi náš, čekáme na tebe.“.. duše ve velkém strachu přichází před tvář Boží a tehdy se zjevuje hluboká spravedlnost – Boží spravedlnost. To znamená, že člověk by si měl vážit doby tohoto pozemského života – a nenudit se – aby se připravil na osobní setkání s Bohem. Je důležité, abychom činili pokání, protože co svážeš na zemi, bude svázáno v nebi, co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno v nebi. A pokud člověk promrhá svůj život, pak uvidí z jiné perspektivy, jaký byl jeho život ve skutečnosti.
Ten 40. den se bude počítat i ten nejmenší dobrý skutek a skutek lásky, který jsme učinili. V ten den, u tohoto dočasného soudu až do vzkříšení a posledního soudu, bude známo, zda jdeme do Božího království nebo do temnoty – ke konečnému soudu, kdy budou souzeni živí i mrtví. Takže naši sousedé mohou pro nás za těch 40 dní hodně udělat modlitbami a dobrými skutky.
Vize v klinické smrti
Někdy Pán podle své prozřetelnosti přivádí zpět některé duše, které nejsou připraveny postavit se před soud, protože má tu moc. Páter Paisius tedy mluvil o ženě, která měla hřích a pro ostudu se z něj nepřiznala a ona si myslela, že se stačí pomodlit jen k Matce Boží… Pán ji po třech dnech oživil a ona hned volala kněze a řekla mu, že už dlouho nebude žít a že se chce vyzpovídat, po čem byl její hřích rozhřešen, ona pak v klidu zemřela. Pán má dar vrátit duši do těla, pokud vidí, že nejsme připraveni k soudu.
