Toto se stane s duší 40 dní po smrti: První 2 dny navštíví místa, která milovala a třetí den je nejdůležitější JEDNA VĚC!

Kněz promluvil, co se děje s duší 40 dní po smrti podle víry…

Dva dny po smrti duše zesnulého bloudí a navštěvuje místa, která během svého života milovala a navštívila. Podle učení a tradice církve duše nikdy není sama ve smyslu bloudění.

„Boží prozřetelností, vůlí a svolením je určena i hodina smrti, kdy je člověk nejvíce připraven odejít z tohoto světa. Během těchto dvou dnů jí Pán dává svobodu navštívit všechna ta místa a lidi, které během svého života milovala, ale nemůže s nimi navázat komunikaci, protože nemá tělo, protože samotná energie duše nemůže navázat kontakt, takto probíhá cesta duše po smrti v pravoslavné církvi během prvních 40 dní,“ řekl profesor velekněz doktor Vladimír Stupar.

Nejdůležitější je modlit se třetí den po skonání, jak řekl svatý Makarius Alexandrijský. V hodině klidu přichází anděl, který bere duši a pomáhá člověku v momentě odloučení duše od těla spolu s andělem strážným. Jsou tam vedle duše, která je v novém stavu a v nových okolnostech. Potom duše vidí, že je tam její tělo, bez života, mrtvé, ale také to, že člověk jako osoba, jedinečná a neopakovatelná, je stále „živá“, protože člověk je nezničitelný.

„Tehdy obvykle vidí své příbuzné plakat, a pokud byl v nemocnici, vidí lékaře, personál… V prvních dvou dnech se duše osvobodí od zátěže těla a tělesnosti a stane se mobilní a schopnou pohybu z jednoho místa na druhé při vysokých rychlostech,“ řekl pro TV Hraji arcikněz profesor doktor Vladimír Stupar.

Třetí den duše vystoupí do nebe, kde musí projít nebem a přijít k Božímu trůnu, k Ježíši Kristu, kde se na 40. den určí, zda bude ve světle nebo ve tmě až do vzkříšení resp. do posledního soudu. Pokud jde o samotný zážitek, říká velekněz Stavrophorus Stupar, je zde ještě jeden zážitek – tzv. „křesťanský zážitek“. klinická smrt, tedy oddělení duše a těla, ale také jeho návrat do těla, a to je něco úplně jiného.

Co se stane během prvních 40 dnů .

Je to určitý lidský časový rámec, který je dán, ale duše má jiný smysl pro čas v závislosti na tom, čím zesnulý obohatil svou duši – svatými ctnostmi a svatými dary na oslavu Boha nebo byla duše naprosto lhostejná k otázce vztahů, se sousedy a Bohem . Byla duše během svého života posvěcena svatými tajemstvími a modlitbami nebo zůstala zcela chudá a ocitla se chudá a nešťastná.

Během těch 40 dnů duše zůstává s těmi dvěma anděly – andělem strážným, kterého dostaneme při křtu, a andělem, kterého poslal Bůh, aby si vzal duši. Potom se odebere duše – ukáže se jí veškerá krása Království nebeského a Božího trůnu, nebo se vezme na místa, kde duše, které nedosáhly svého cíle a úkolu, kterým je žít v lásce a jednotě s Bože, jsou zatlačeny do tmy, kde je pláč a skřípání zuby. Duše vidí obojí a přichází před Krista, který rozhoduje o tom, co bude s duší dál.

Profesor Stupar mluvil io mýtnících, mýtnících – nebeských celnících, kteří zkoumají duši, což je těžko popsatelné pozemským jazykem, zejména stav nastoupení duše před Boží trůn.

Dodal také, že ďábel dělá vše pro to, aby člověka zotročil, a že díky Boží milosti je štěstím, že démony nevidíme, protože jsou tak oškliví a hrozní, že pokud bychom je viděli, mohli bychom zemřít strachem.

Démoni sídlí v předpěklí a duše, se kterou jsou tehdy andělé, je v agónii, protože se její démoni zjevují v celé své ošklivosti. Říkají hříšnému člověku, který nežil ctnostným životem, si jeden z nás, pojď s námi, měl bys být s námi.

V té době se zkoumá duše a jak důležitý je ten přechod k Božímu trůnu, ty zkoušky a ty zvyky – mýtné jsou ve skutečnosti nebezpečí, přes která musí duše projít, v přeneseném a ne prostorovém smyslu.

Panna, čistší než světlo, se tedy modlila ke svému synovi, aby přišel a vzal její duši, aby neviděla tváře démonů. Smyslem všech modliteb je, aby duše bez jakýchkoli překážek přicházela před Pána, který je laskavý, jemný a milosrdný, ale také spravedlivý.

Démoni mají obrovskou touhu uvrhnout co nejvíce lidí do pekla, aby, když přijde Poslední soud, Satan mohl říci Kristu toto: Pokud je můžeš zachránit, pak zachraň i nás – aby Ďábel bez pokání a změny svého bytí mohl být spasen a padl pro pýchu, ze které pocházejí všechny hříchy. Démoni nechtějí činit pokání, ale chtějí být spaseni, aniž by změnili své bytí a činili pokání.

Pokračujte ve čtení na druhé straně.

Doporučené