Rozhovor skončil, ale místo příjemného pocitu přichází únava, napětí nebo pochybnosti o sobě. Pokud se vám to s určitým člověkem stává opakovaně, stojí za to zpozornět. Neustálá kritika, výčitky nebo jednostranná podpora mohou postupně proměnit přátelství i rodinný vztah v něco, co vás zatěžuje. Jak takové chování poznat a nastavit mu hranice?
Možná to znáte. Před schůzkou máte dobrou náladu, ale cestou domů si v hlavě přehráváte každou větu. Zase jste se obhajovali, poslouchali výčitky nebo slíbili pomoc, na kterou nemáte čas. A přesto vás napadne, jestli jste neměli udělat ještě víc.
Jedno nepovedené setkání samozřejmě neznamená, že vám druhý člověk nepřeje. Každý může procházet těžkým obdobím nebo mít špatný den. Důležitější je, zda se nepříjemné situace opakují a jestli ve vztahu zbývá prostor také pro vás.
1. Z každého rozhovoru se stává hodnocení vašich chyb
Připomínka od blízkého člověka může být užitečná. Jinak ale působí vztah, ve kterém je špatně téměř všechno: vaše oblečení, práce, partner i způsob, jakým trávíte víkend.
Zvlášť nepříjemné bývá, když se kritika schovává za větu „Já ti to říkám pro tvoje dobro“. Podstatné je, zda vám druhý nabízí konkrétní pomoc a respektuje váš pohled, nebo vás opakovaně shazuje.
Nemusíte přijmout každý zraňující komentář jen proto, že se tváří jako upřímnost. Můžete jednoduše říct: „O tomhle se můžeme bavit, ale takový tón mi nevyhovuje.“
2. Pomáháte hlavně proto, abyste neměli výčitky
„Po tom všem, co jsem pro tebe udělal…“ nebo „Kdyby ti na mně záleželo, tak přijdeš.“ Podobné věty mohou vytvářet tlak, kvůli kterému člověk souhlasí i s něčím, co nechce nebo nezvládá.
Pomoc pak přestává být svobodným rozhodnutím a mění se ve snahu vyhnout se výčitkám.
Zkuste si položit jednoduchou otázku: Chci to udělat, nebo se hlavně bojím reakce, když odmítnu? Odpověď může ukázat, proč vás některé prosby tolik zatěžují.
3. Pro druhého jste tu vždycky. On pro vás málokdy
Když potřebuje vyslechnout, zvednete telefon. Když řeší problém, hledáte možnosti. Jakmile však potřebujete podporu vy, rozhovor rychle skončí nebo se znovu stočí k jeho starostem.
Ve vztazích se nedá každá laskavost měřit a vracet přesně napůl. Někdy jeden člověk potřebuje více pomoci než druhý. Dlouhodobě by ale neměly potřeby jednoho z vás zůstávat úplně stranou.
Všímejte si, zda se druhý skutečně zajímá o vaše odpovědi, nebo se ptá jen ze zvyku.
Pokračování na další straně
