5. Oteklé nohy, kotníky nebo ruce
Otok může vzniknout po dlouhém stání, při vysokých teplotách nebo v důsledku některých léků. Pokud přetrvává, opakuje se nebo se zhoršuje, může souviset také s problémy žil, srdce, jater či ledvin.
Ledviny pomáhají udržovat rovnováhu vody, solí a minerálních látek. Při jejich zhoršené funkci se může v organismu hromadit přebytečná tekutina. Chronické onemocnění ledvin ale v počátečních fázích často probíhá bez příznaků. V pokročilejší fázi se mohou objevit únava, otoky končetin, dušnost či změny močení. NHS doporučuje přetrvávající potíže konzultovat s praktickým lékařem.
Náhlý jednostranný otok nohy, bolest, zarudnutí nebo pocit tepla mohou upozorňovat na žilní trombózu. Pokud se přidá dušnost nebo bolest na hrudi, je nutné vyhledat neodkladnou pomoc.
6. Boule v třísle
Vyklenutí v oblasti třísla může být příznakem tříselné kýly. Část tuku nebo střeva se při ní protlačí oslabeným místem břišní stěny. Boule bývá nápadnější ve stoje, při kašli nebo při námaze a vleže se někdy zmenší.
Ne každá boule je ale kýla. Může jít také o zvětšenou uzlinu, cystu či jinou změnu. Lékařské vyšetření je proto vhodné i tehdy, když místo nebolí.
Pokud je vyklenutí náhle velmi bolestivé, ztvrdne, nejde zatlačit zpět nebo ho doprovází zvracení a bolesti břicha, může jít o uskřinutou kýlu. Takový stav vyžaduje rychlou lékařskou pomoc.
7. Lámavé nehty a výrazné rýhy
Nehty se mohou lámat kvůli častému máčení, chemickým přípravkům, mechanickému namáhání nebo věku. Podélné rýhy jsou u mnoha lidí běžné a samy o sobě obvykle neukazují na konkrétní nemoc.
Výrazná změna kvality všech nehtů ale může někdy doprovázet chudokrevnost, onemocnění štítné žlázy, kožní choroby nebo nedostatečnou výživu. U nedostatku železa se mohou objevit například nehty lžícovitého tvaru. NHS upozorňuje, že diagnózu chudokrevnosti musí potvrdit krevní vyšetření.
Není tedy správné tvrdit, že každá rýha automaticky znamená nedostatek vápníku, bílkovin nebo vitaminu A.
8. Časté modřiny bez zjevné příčiny
Modřina vznikne poškozením drobných cév pod kůží. Někdy si na drobný úraz ani nevzpomeneme a s věkem se mohou modřiny tvořit snadněji.
Jejich výskyt mohou ovlivňovat léky na ředění krve, kortikosteroidy nebo některé doplňky stravy. Časté či neobvykle velké modřiny však mohou souviset také s nedostatkem krevních destiček, poruchami srážlivosti nebo onemocněním jater.
Vyšetření je vhodné zejména tehdy, když se modřiny objevují náhle a bez příčiny, rychle přibývají nebo je doprovází krvácení z nosu, dásní, výrazná únava či horečka.
Žádný z uvedených příznaků sám o sobě neurčuje diagnózu. Rozhodující je, zda jde o novou, nevysvětlitelnou nebo zhoršující se změnu. Pokud máte pochybnosti, je bezpečnější obrátit se na praktického lékaře než hledat jednoznačnou odpověď pouze podle fotografií a článků na internetu.
