Nedělejte se menšími, abyste druhé uklidnili
Když člověk opakovaně shazuje naše úspěchy, můžeme začít své radostné zprávy zmenšovat. Povýšení označíme za náhodu, nový vztah raději zatajujeme a za dosažený výsledek se téměř omlouváme. Tím sice krátkodobě předejdeme nepříjemné reakci, ale zároveň potlačujeme vlastní radost.
Rozumnější je sledovat, komu se můžete bezpečně svěřovat. Nemusíte každého konfrontovat ani obviňovat ze závisti. Stačí si všimnout, po kterých rozhovorech se cítíte podpoření a po kterých naopak provinile, trapně nebo nejistě.
Jak reagovat bez zbytečného konfliktu
Na zlehčující poznámku lze odpovědět klidně a přímo: „Pro mě je to důležité a mám z toho radost.“ Druhému tím nevnucujete žádnou diagnózu, ale zároveň mu nedovolíte, aby váš úspěch převyprávěl jako bezvýznamnou náhodu.
Pokud jde o blízký vztah, můžete se také zeptat, proč reaguje právě tímto způsobem. Někdy za nepříjemným chováním skutečně stojí vlastní nejistota, nikoli úmysl ublížit. Jestliže se však ponižování, soutěžení a škodolibost opakují, je namístě omezit množství osobních informací a nastavit pevnější hranice.
Závist je běžná lidská emoce a občas ji pocítí téměř každý. O charakteru člověka rozhoduje především to, jak s ní naloží. Nejdůležitější proto není jediný výraz tváře, ale opakující se reakce: zda druhý dokáže vaše štěstí respektovat, nebo ho potřebuje pokaždé zmenšit.
Použité zdroje
- Frontiers in Psychology – Social comparison, envy and psychological well-being
- Frontiers in Psychology – Benign and malicious envy
- Tilburg University – When envy leads to schadenfreude
