Nechceme házet všechny ženy do jednoho pytle. Je ale pravdou, že spousta žen jsou drbny. Samozřejmě ale nutno podotknout, že drbou občas i muži. Je jedno o jakou informaci jde, ale dělá to téměř každý z nás. Něco jsme viděli, něco jsme slyšeli a někomu to prostě musíme říct. Jak to bylo ale s drbáním a šířením informací ve středověku? Muži na to měli právo, i když ho zrovna nevyužívali, zatímco ženy to měly zakázané. A to ne díky nějakým zákonům, které by to zakazovaly, ale díky vlastním manželům, kteří jim to nedovolili. Tenkrát, v době středověké, nebyly žádné sociální sítě, nebyly telefony a vlastně ani pošta. A tak nezbývalo nic jiného, než aby si ženy předávaly informace osobně. A tak chodily k sobě na čaj a často rozmlouvali o sousedech, o svých mužích a nejnovějších událostech. Mužům ovšem toto chování lezlo krkem a tak se rozhodli, že proti němu musí zakročit.
Trest drbnám?
Pokud muž zjistil, že jeho žena často mluví o něm s jinými ženami, nasadil ji jakýsi náhubek. Ten vypadal jako maska a byl vyroben z kovových popruhů. Navíc měl v otvoru pro ústa ostrý kus kovu, který kdyby žena promluvila, propíchl by ji jazyk. Tento “postroj” byl ženám připevňován na hlavu a ženě tak nedovolil roznášet informace.
Pokračujte na další straně.
Reklama
Sdílejte tento článek svým přátelům.
Doporučené
