Mochyně peruánská (Physalis peruviana) je často označována jako třešeň Inků. Toto pojmenování si vysloužila díky svému původu – pochází z Jižní Ameriky, kde byla již po staletí součástí tradiční stravy a léčitelství. Dnes se podíváme na toto výjimečné ovoce podrobněji.
Pěstování mochyně peruánské
Tato rostlina se nejčastěji pěstuje v subtropických oblastech, zejména v Kolumbii, Keni a Jihoafrické republice. Dorůstá výšky od půl metru až po tři metry. Plody mochyně jsou kulaté, zelenožluté až oranžové, velikostí připomínají třešně a ukrývají se v charakteristickém oranžovém kalichu připomínajícím lampion. Sklizeň probíhá v srpnu a září.
Blahodárné účinky na zdraví
Mochyně peruánská je bohatým zdrojem důležitých živin. Obsahuje bílkoviny, vlákninu, vitaminy C, D, A i skupiny B, dále železo, vápník, draslík a fosfor. Její plody jsou také bohaté na bioflavonoidy, včetně rutinu, který podporuje pružnost cév a pomáhá snižovat riziko kardiovaskulárních onemocnění. Pravidelná konzumace mochyně posiluje imunitu a zvyšuje odolnost proti stresu.
Díky vysokému obsahu antioxidantů a dalších prospěšných látek se extrakt z mochyně využívá v tradiční medicíně k léčbě malárie, žloutenky, revmatu, dermatitidy či astmatu a může působit jako prevence rakoviny. Plody mají protizánětlivé, močopudné a mírně projímavé účinky, přispívají k detoxikaci organismu a celkově podporují vitalitu. V Číně se mochyně používá v léčitelství již po staletí.
Využití v kuchyni
Plody mochyně jsou šťavnaté a mají příjemnou sladkokyselou chuť s nádechem jahod a ananasu. Obsahují drobná jedlá semínka a jejich netradiční vzhled je činí oblíbenou dekorací salátů, dezertů i obložených mís. Lze je konzumovat syrové i tepelně upravené – připravují se z nich džusy, džemy nebo se suší.
Důležitá rada na závěr: kalich, který plody chrání, loupejte až těsně před konzumací, aby mochyně zůstala co nejdéle čerstvá.
