Když byla Mariana pozvána na svatbu své kamarádky, rozhodla se udělat vše pro to, aby splnila všechny normy, které taková událost může nastavit.
Jako mladá žena žijící na Vysočině se nestyděla zeptat novomanželů, co má dát a co si má na takovou událost obléci.
Pracovala za průměrný plat, peníze si připravovala měsíce dopředu, a když nastal den svatby, v nových šatech a s velkorysým darem se vydala do vyhlášeného klubu v hlavním městě, kde se měla oslava konat. Společně s dalšími pěti kamarádkami.
U vchodu na nás čekala dívka, která nám vysvětlila, ke kterému stolu si máme sednout a kam si máme odložit bundy. Muž, který hlídal šatnu, si řekl o 200 korun.
Vím, že v nočních klubech se za šatnu platí, ale nikdy jsem neslyšela, že by se za ni platilo na svatbě. 200 korun ale platit nehodlám. „To určitě nechtějí novomanželé, to určitě chce ta restaurace,“ řekla Mariana.
„Nejsem si jistá,“ řekla Mariana. „Šli ke svému stolu a nejprve si daly nealkoholický nápoj. Dívky si užívaly hudbu a dobře se bavily. Když však nastal čas jít domů, dostaly ‚studenou sprchu‘.
Pokračujte ve čtení na druhé straně.
