Džíny patří mezi nejrozšířenější kusy oblečení na světě. Nosí je muži, ženy i děti, mladí i starší, do práce, do školy, na procházku i na společenské akce. Přestože je máme na sobě prakticky každý den, většina z nás si nikdy nepoložila otázku, proč vlastně vypadají tak, jak vypadají. A už vůbec se nezamýšlí nad drobnými detaily, které jsou jejich pevnou součástí.
Jedním z takových detailů je i malá kapsička umístěná na pravé straně, uvnitř klasické přední kapsy. Je nenápadná, malá a pro mnoho lidí zcela zbytečná. Přesto tam je už desítky let. Možná do ní občas schováte minci, klíček, zapalovač nebo složenou bankovku. Možná ji vůbec nepoužíváte. Ale věděli jste, že její původní účel byl úplně jiný?
A co víc – má kořeny hluboko v historii a souvisí s jedním dnes téměř zapomenutým předmětem každodenní potřeby.
Malý detail, který bereme jako samozřejmost
Většina lidí dnes považuje tuto kapsičku spíš za designový prvek. Něco, co k džínům prostě patří, i když vlastně nevíme proč. Mnozí se domnívají, že je zde jen proto, že to tak vždy bylo, nebo že jde o jakousi pozůstatkovou součást původního střihu, která už dávno ztratila význam.
Někteří výrobci ji dokonce zmenšují, jiní ji občas vynechají úplně, ale většina značek ji stále zachovává. A to z jednoduchého důvodu – džíny jsou silně spojené s tradicí. Lidé očekávají určitý vzhled, určitý střih a určité prvky.
Jenže tato kapsička nevznikla kvůli módě. Ani kvůli ozdobě. A už vůbec ne kvůli ukládání drobných mincí.
Musíme se vrátit do 19. století
Abychom pochopili skutečný význam této kapsy, musíme se přenést o více než sto let zpátky. Do doby, kdy džíny nebyly symbolem volného času, stylu a pohodlí, ale především pracovním oděvem.
V 19. století nosili džíny především dělníci, horníci, farmáři a řemeslníci. Potřebovali oblečení, které bylo pevné, odolné a vydrželo tvrdé zacházení. Právě proto se džínovina stala tak populární – byla silná, trvanlivá a relativně levná.
Pracovní kalhoty musely být praktické. Každý detail měl svůj význam. A malá kapsička nebyla výjimkou.
Každý muž tehdy nosil hodinky
Dnes máme čas neustále na očích. Na mobilu, na počítači, na chytrých hodinkách, na palubní desce auta. V minulosti to ale bylo úplně jinak. Pokud chtěl člověk vědět, kolik je hodin, potřeboval hodinky.
A ty tehdy nevypadaly jako dnes. Neexistovaly náramkové hodinky v dnešní podobě. Nejrozšířenější byly takzvané kapesní hodinky – kulaté hodinky na řetízku, které si muži ukládali do kapsy vesty nebo kabátu.
Jenže při fyzické práci vesty a saka překážely. Dělníci často pracovali pouze v košili a kalhotách. A najednou vznikl problém: kam bezpečně uložit hodinky, aby se nepoškodily, neztratily a zároveň byly snadno dostupné?
Zrod kapsičky na hodinky
Řešení bylo jednoduché a geniální zároveň. Do pravé přední kapsy kalhot se přidala malá vnitřní kapsa přesně tak velká, aby se do ní kapesní hodinky vešly.
Tato kapsička měla několik výhod:
-
hodinky byly chráněné před nárazy
-
nepřekážely při pohybu
-
řetízek se dal připnout k poutku nebo knoflíku
-
muž měl čas vždy po ruce
Proto se této kapse dodnes v angličtině říká „watch pocket“, tedy kapsa na hodinky.
Pokračování na další straně
