Psychologové z Institutu psychologie a rozvoje v Řešově v Polsku nedávno odhalili šokující zpovědi nejmladších pacientů, které byly napsány na „barevné kartičky“. Přestože na první pohled mohou vypadat jako něco pozitivního, obsah se ukázal být plný utrpení a smutku. Děti, které se terapie účastnily, hovořily o svých pocitech odmítnutí a ignorace ze strany rodičů, chyběla jim jejich přítomnost a něha.
Je děsivé, že i ty děti, které mají rodiče, trpí nedostatkem pozornosti a lásky. Nejmladšímu z dětí účastnících se sezení bylo pouhých 6 let. „Máma telefonuje, když se vrací domů z práce. Mám být zticha. Nemám rád ticho. Miluju mámu,“ řeklo 6leté dítě. „Nechci žít. Život je hloupý. Nikdo mě nemá rád. Dokonce i máma a táta mě sem přivedli a ani se mnou nemluvili. Stydí se za mě,“ řeklo desetileté dítě. „Přál bych si, aby mě můj táta objal. Říká mi, že objímám slabě. Jsem slabý,“ měl se přiznat devítiletý chlapec.
Pokračujte na další straně.
