Přelomová změna v německém sociálním systému
Schwerin, hlavní město východoněmecké spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, se stává dějištěm přelomové události. Od nového roku budou příjemci občanských příspěvků, kombinace podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek, muset pracovat na částečný úvazek, aby mohli nadále pobírat plnou výši podpory. Tento krok z města činí první ve Spolkové republice, které zavedlo pracovní povinnost pro příjemce těchto dávek.
Co obnáší nový systém?
Občanský příspěvek, dříve známý jako Hartz IV., má standardní sazbu 502 eur (12 628 Kč). Podle usnesení městské rady ve Schwerinu budou příjemci dávek muset vykonávat činnost pro komunitu, například v neziskových organizacích, školkách nebo školách. Pokud tuto povinnost nesplní, hrozí jim snížení dávek či jiné sankce.
Politická debata a kontroverze
Návrh vzešel od protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD), která původně chtěla pracovní povinnost zavést pouze pro žadatele o azyl. Křesťanská demokracie (CDU) však návrh rozšířila na všechny příjemce dávek a dosáhla jeho schválení. „Ti, kdo pobírají dávky, by měli společnosti něco vrátit. Je zarážející, že se to dosud neuplatňovalo lépe,“ uvedl Gert Rudolf, šéf parlamentní frakce CDU.
Inspirace z Durynska
Schwerin se inspiroval modelem z durynského okresu Saale-Orla, kde správce Christian Herrgott (CDU) zaměstnal žadatele o azyl za 80 centů na hodinu. Tento přístup vedl k tomu, že čtvrtina těchto lidí našla práci na plný úvazek. Podle Rudolfa se očekává, že podobný efekt nastane i ve Schwerinu, kde by měla klesnout nejen závislost na dávkách, ale i celkové náklady města.
Starosta proti, ale povinnost platí
Rico Badenschier, starosta Schwerinu za SPD, hlasoval proti návrhu. Argumentoval vysokými personálními a finančními náklady. Nicméně podle usnesení musí nyní starosta ve spolupráci s úřadem práce vytvořit pracovní místa pro „zaměstnatelné příjemce dávek, zejména uznané žadatele o azyl“.
Dopad na ukrajinské migranty
Nové opatření se poprvé vztahuje i na ukrajinské migranty, kteří okamžitě po příchodu do Německa získávají nárok na občanský příspěvek. „Skutečnost, že má někdo na autě poznávací značku UA, by neměla být jediným důvodem pro příjem dávek,“ uvedl Rudolf.
Sociální dávky a migrace
Statistiky ukazují, že 63 % všech příjemců dávek v Německu tvoří lidé s migračním pozadím, přičemž jejich podíl na celkové populaci činí pouze 29 %. Z přibližně 3,9 milionu příjemců dávek má 2,5 milionu alespoň jednoho rodiče cizince. Rudolf apeluje na zvýšení pobídek k práci, aby se snížila atraktivita dlouhodobého pobírání dávek.
Budoucnost pracovních povinností
Tento experiment ve Schwerinu by mohl být vzorem pro další německá města. Zda se nový systém osvědčí a povede k lepší integraci a snížení závislosti na dávkách, ukáže čas. Jedno je však jisté: debata o sociálním systému v Německu tímto krokem získává nový směr.
Zdroj:
- novinky.cz
- Obrázky: https://cz.pinterest.com/pin/43769427622940788/, https://cz.pinterest.com/pin/142426406951887211/
