Vědci přišli na to, že mezi emocemi, které člověk během dne pociťuje a mezi aktivitou mozku během snění, je určitá souvislost. Vytvořili výzkum, kterého se zúčastnilo 20 respondentů, kteří byli schopni zapamatovat si vlastní sny. Měli si vést deníky o tom, co přes den dělali, jaké měli emoce a hodnotit je od 1 do 10. Tento výzkum trval deset dní a po deseti dnech měli všichni respondenti strávit jednu noc ve spánkové laboratoři.
Připojeni na přístroje, které snímali jejich mozkou aktivitu, pouze leželi a spali. Následně vědci čekali na určitou mozkovou aktivitu, která dokazovala, že respondent zrovna spí. Po ní nechali respondenta spát ještě dalších deset minut a následně se ho ptali o tom, co se mu zdálo. Následně vědci kontrolovali deník respondenta a zjistili, že mezi sněním a denními aktivitami je určitá spojitost. Zjistili, že čím silnější emoce přes den člověk zažívá, tím silnější REM fázi spánku mají. Sny se také často spojovaly s aktivitami, které člověk dělal přes den. Teorie Sigmunda Freuda byla tedy potvrzena. Člověk svými sny zpracovává zážitky ze svého dne.
